...
25.10.2010 8 1385(24) 0 |
Hrst matných vzpomínek a chuť z parfémů laciných holek se mísily prázdnou ulicí. Postával v ní potulný harmonikář, neznámý známý, sám s nástrojem přehozeným přes rameno a se štíhlou taktovkou za pasem. Nepřítomně a se zájmem si prohlížel purpurové nebe, bez přetvářky, s roztomilou rozmarností, jako by tušil, že za malý okamžik se stane něco neobyčejného. Něco tak zvláštního, že i stíny skotačící na zdech oněmí úžasem a kočičí hlavy přestanou příst.
šíleně smutná Praha pláče
mrzutá dáma
bez kuráže
(pocitem viny smývá strach)
s grimasou protřelého hráče
řinou se zly na pavlače
(na poplach)
šíleně smutná Praha pláče
vábivá slečna
beze jména
(namísto inspirace věří splínu)
slza přes slzu z deštníků skáče
jedna na druhou svádí vinu
(v rytmu harlekýnů)
Stíny se znovu začaly usmívat a chodníky tančily ve starých šlépějích, klidně, s rozvahou, jako by si chtěly zachovat důstojnost letitých kmetů. I protější domy po sobě začaly pomrkávat, snad proto, že netušily, za jak dlouho budou moci, jeden druhému, opět nahlédnou do duše. Byl to zvláštní okamžik, plný emocí a dojmů, strachu a radosti, očekávání a touhy, ale především smutku a štěstí, kdy se jedna strana zamiluje do druhé jen proto, že už se dlouhou dobu nespatřili.
Pak najednou, jako zmatená střelka od kompasu, se pomalým krokem rozešel vstříc novému dni. S lehkostí půlnočních pavučin si nesl svůj nástroj a štíhlá taktovka za pasem se potutelně usmívala. To bylo naposled, co viděl jsem chodníky tančit a domy se smát.
den jeví se modrým progresem
to rampouchy začaly tát
a meluzína odlétla do teplých krajů
noc halí se černým výkresem
potulný harmonikář přestal hrát
svou píseň psanou pro kytaru
šíleně smutná Praha pláče
mrzutá dáma
bez kuráže
(pocitem viny smývá strach)
s grimasou protřelého hráče
řinou se zly na pavlače
(na poplach)
šíleně smutná Praha pláče
vábivá slečna
beze jména
(namísto inspirace věří splínu)
slza přes slzu z deštníků skáče
jedna na druhou svádí vinu
(v rytmu harlekýnů)
Stíny se znovu začaly usmívat a chodníky tančily ve starých šlépějích, klidně, s rozvahou, jako by si chtěly zachovat důstojnost letitých kmetů. I protější domy po sobě začaly pomrkávat, snad proto, že netušily, za jak dlouho budou moci, jeden druhému, opět nahlédnou do duše. Byl to zvláštní okamžik, plný emocí a dojmů, strachu a radosti, očekávání a touhy, ale především smutku a štěstí, kdy se jedna strana zamiluje do druhé jen proto, že už se dlouhou dobu nespatřili.
Pak najednou, jako zmatená střelka od kompasu, se pomalým krokem rozešel vstříc novému dni. S lehkostí půlnočních pavučin si nesl svůj nástroj a štíhlá taktovka za pasem se potutelně usmívala. To bylo naposled, co viděl jsem chodníky tančit a domy se smát.
den jeví se modrým progresem
to rampouchy začaly tát
a meluzína odlétla do teplých krajů
noc halí se černým výkresem
potulný harmonikář přestal hrát
svou píseň psanou pro kytaru
13.07.2012 - 13:22
čtu a čtu...a říkám si, je to skvělé, plné, ... a pak dojdu na konec a nevím co říct. nevím. jsem odzbrojená..
17.11.2010 - 07:26
Koukám, že tvůj styl je stále unikátní a stále mě inspiruje... Přiznám se, že víc se mi líbí veršované části, ale jako celku nemůžu nic vytknout... Krása.
25.10.2010 - 20:13
Líbí... mám ráda tyhle smutně zvláštní díla, který většinou říkají tak moc a přitom tak málo lidí je dokáže pochopit... :)
25.10.2010 - 19:33
Je to dobrý...nejvíc se mi na tom líbí ta část psaná kurzívou. A jen tak na okraj - "Purpurové nebe" jsem napsal já =)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šíleně smutná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Svět je zlej
Předchozí dílo autora : Slepý malíř
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nastasiya [16], ThomasThomasson [12], calif [6], borovice [3], Dijuš [3], Darmošlap1960 [2]» řekli o sobě
Severka řekla o lidus :Občas je svět i milé psycho...ať žijou bosorky a houpačky...;)