...
přidáno 25.10.2010
hodnoceno 8
čteno 1017(23)
posláno 0
Hrst matných vzpomínek a chuť z parfémů laciných holek se mísily prázdnou ulicí. Postával v ní potulný harmonikář, neznámý známý, sám s nástrojem přehozeným přes rameno a se štíhlou taktovkou za pasem. Nepřítomně a se zájmem si prohlížel purpurové nebe, bez přetvářky, s roztomilou rozmarností, jako by tušil, že za malý okamžik se stane něco neobyčejného. Něco tak zvláštního, že i stíny skotačící na zdech oněmí úžasem a kočičí hlavy přestanou příst.

šíleně smutná Praha pláče
mrzutá dáma
bez kuráže
(pocitem viny smývá strach)
s grimasou protřelého hráče
řinou se zly na pavlače
(na poplach)

šíleně smutná Praha pláče
vábivá slečna
beze jména
(namísto inspirace věří splínu)
slza přes slzu z deštníků skáče
jedna na druhou svádí vinu
(v rytmu harlekýnů)




Stíny se znovu začaly usmívat a chodníky tančily ve starých šlépějích, klidně, s rozvahou, jako by si chtěly zachovat důstojnost letitých kmetů. I protější domy po sobě začaly pomrkávat, snad proto, že netušily, za jak dlouho budou moci, jeden druhému, opět nahlédnou do duše. Byl to zvláštní okamžik, plný emocí a dojmů, strachu a radosti, očekávání a touhy, ale především smutku a štěstí, kdy se jedna strana zamiluje do druhé jen proto, že už se dlouhou dobu nespatřili.
Pak najednou, jako zmatená střelka od kompasu, se pomalým krokem rozešel vstříc novému dni. S lehkostí půlnočních pavučin si nesl svůj nástroj a štíhlá taktovka za pasem se potutelně usmívala. To bylo naposled, co viděl jsem chodníky tančit a domy se smát.

den jeví se modrým progresem
to rampouchy začaly tát
a meluzína odlétla do teplých krajů
noc halí se černým výkresem
potulný harmonikář přestal hrát
svou píseň psanou pro kytaru
přidáno 13.07.2012 - 13:22
čtu a čtu...a říkám si, je to skvělé, plné, ... a pak dojdu na konec a nevím co říct. nevím. jsem odzbrojená..
přidáno 19.11.2010 - 19:40
Děkuji Sokoličko, Tvůj komentář vždy vytvoří mi úsměv na tváři ;)
přidáno 17.11.2010 - 07:26
Koukám, že tvůj styl je stále unikátní a stále mě inspiruje... Přiznám se, že víc se mi líbí veršované části, ale jako celku nemůžu nic vytknout... Krása.
přidáno 25.10.2010 - 20:39
Díky za pěkný a výstižný komentář ;)
přidáno 25.10.2010 - 20:13
Líbí... mám ráda tyhle smutně zvláštní díla, který většinou říkají tak moc a přitom tak málo lidí je dokáže pochopit... :)
přidáno 25.10.2010 - 19:50
A sakra...
přidáno 25.10.2010 - 19:46
díky... a jen tak na okraj - "purpurové nebe" mám od Hrabala
přidáno 25.10.2010 - 19:33
Je to dobrý...nejvíc se mi na tom líbí ta část psaná kurzívou. A jen tak na okraj - "Purpurové nebe" jsem napsal já =)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šíleně smutná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Svět je zlej
Předchozí dílo autora : Slepý malíř

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
AutumnCollection [14], Letadlo [6], Z jiného světa [6], Namor [6], nic moc [4], Majky [3]
» řekli o sobě
Yana řekla o Sucháč :
Realista, který se občas toulá v oblacích ( to je to první co mě napadne ). Vnímám, že má jasno, ale přesto tomu občas uniká a je mu dobře v tom rozervaném světě básníků, muzikantů, bohémů, a to se mi líbí. Vnímám, že stojí nohama pevně na zemi, ale rád se od země odpoutá. Píše básničky plné radosti ze života, z lásky, z lásky a obdivu k ženám. Ví své a když se občas přežene mráček, brzy ho nahradí sluníčko. A ještě si cením toho, že dokáže pochválit, povzbudit, ale i taktně zkritizovat. Sakra co napsat negativního??? Asi jen to, že ho vlastně vůbec neznám...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku