Píseň zapomenutého rána

Krásně něžná ...

Páni! Já ráda vážky :)
Moc pěkně jsi tady podtrhla sílu momentu. Připomíná mi to jednoho impresionistu.. hm.. hm.. Sovu.

taron: neřekla jsem, že nad někým lámu hůl, jen že některá díla nemohu nazvat poezií, to je celé. rozhodně tím nechci nikomu ublížit. a děkuji za komentář :)

jako jo no...

Líbí :)...jen k té poznámce o tom , jestli některé básně se dají nazvat poezií....hm...myslím , že někdo miluje poezii a chce ji psát a jsem přesvědčena , že poezie se dá i naučit...takže , když jsem viděla během jednoho roku tady spoustu básníků, kteří začínali prostě " příšerně " a někteří se za pár týdnů vypracovali v něco neskutečného , tak bych nad nikým nelámala hůl...:))

půvabná..

VKate: děkuji ti!

jedním slovem krása! :))

Lössenie Eruzel: děkuji, krásný komentář, moc si toho vážím..

DDD: trošku skácelovština, ale po mojem :) a moc děkuji ;)

krásná jako všední den... razím totiž teorii, že užívat je třeba nejen víkendů (jak to mnozí činí), ale i zmoženi prací, školou a vším najít čas a sílu prožívat dny ostatní. Pěkně se rozvíjí, působí na emoce a způsobuje nové.

Zase taková nádhera... přesně takhle si poezii představuju. Upřímnou, nestrojenou, bez patosu, velkohubých výkřiků a rádobymoudrostí. Poezii, která plyne přímo z duše a vypovídá nejvíc o člověku, který ji tvoří. Jo - a mimochodem - ještěžě tu jste obě dvě :-)

tak jsem to ale nemyslela, chtěla jsem tím právě říct: ještěže tu mám tebe! :)

no... ještěže tu máme tebe!!! :-))

ty víš, že já si myslím o tvých básních to samé a jsem šťastná, že jsme naladěné na stejnou notu. (někdy si říkám, jestli se to, co tu někteří píšou, dá nazývat poezií). ale nechci být konkrétní ani hrubá.

tak jako zbožňuju Navarovou, zbožňuju i tvý básně. díky za takovou krásu, ve který se dá číst a cítit.