Přítel co zradí, není přítel. Je pak jen na tobě, aby jsi se sama sebe zeptala, kde jsi udělala chybu, že jsi si to myslela? Ale poradil bych ti asi jen jedno. Pro jistotu si zavírej okno a dávej pozor, kam až zvuk tvého hlasu doléhá...

Oči mi zvlhly... Ve světě je spousta zla, ale tím největším zlem jsou nemoci a jedna choroba, která se nazývá sobeckost a nesoucit. Jak píšeš, děti si hrají. Pro mnohé bězná věc, ale není. Vždyť je vtom tolik krásy, proč ji lidé nevidějí dříve než o ni přijdou? A tak je to se vším. Stačilo by si jen vážit jeden druhého a věcí kolem sebe. Hodně věcí by se pak lépe neslo. I tyto nemoci...

Na podobné sci-fi moc nejsem. Leč tebe jsem si přečetl.

Tak nejprve chválu:
- Je nutné upozornit na poměrně dobře zvládnutou gramatickou část textu. Nenachází se v něm žádné do očí bijící hrubky, které vždy jen zkazí dojem. Dalo by se říct, že je to samozřejmost. Já jen dodám - kéž by byla.
- Máš pěkně, jasně, srozumitelně zvládnuté popisy. Čtenář nemá problém s představivostí, pokud není naprosto bezfantazijní.

A teď kritiku:
1) Maličkost, ale objevuje se ti tu slovo perfektně. Do celého příběhu to archaicky vůbec nezapadá. To je asi jediné místo v textu, které mě vyhodilo z kontextu samotného příběhu.
2) Ta Mariuhana. To se mi moc nelíbí. Pochopil jsem, že hlavní hrdina je povětšinu času uzavřen sám v pokoji a příliš často nevychází, ale právě Mariuhanu by musel shánět asi velice často, navíc mezi lidmi a hlavně asi trochu tajně. Ten alkohol má podobný problém, ale ten si může kupovat někde ve večerce naproti přes ulici, asi se shodneme, že trávu by tam nekoupil. Navíc i když zažil těžký zážitek, je to přeci studovaný člověk. Nevím jestli by se uchýlil právě k mariuhaně. Když už k droze, tak ke tvrdé.
3) Tento bod se bude vztahovat na všechny tvé příběhy, takže ho u dalších komentářů již nebudu opakovat. Máš dobré náměty, ale je škoda, že je nedokážeš více rozvést. Velice pěkně by se mi od tebe četl nějaký příběh na pokračování a snad se ho někdy dočkám. Protože takovéto krátké příběhy jsou pěkné, to ano. Ale skutečnou literární hodnotu jím ubírá krátkost. V podstatě by tohle mohl být takový malý výtah z knihy, který má navnadit čtenáře k četbě, ale tobě zatím chybí ta kniha =). Jestli jsi mě správně pochopila, snažím se tě přimět k napsání nějakého pěkného příběhu na pokračování... ;)...

Mě se na tom líbí ten nápad, ráznost až krutost, ale jinak mi to přijde až nepoetické... Ale dohání to ten vztek, co z toho čiší... jistě by kritici namítli, že to téměř není báseň, ale já bych řekl... jak tady již padlo... velice nevšední záležitost s poměrně dobrým zpracováním... a to je plus u každého díla... zároveň se tu velmi hodí volné verše, jelikož rýmy by ubraly tomu vzteku... na 100% to pro mne není... hodně mi vadí výraz, třesoucíma rukama zmáčknout enter... třesoucí ruce je až moc dělnické... spíš by se hodilo třesoucíma prstama... ale to je na tobě, co mi vadí nejvíc je poslední český verš... Miluju tě... hodně ubírá na té nevšednosti... já bych to nezdůrazňoval, každému to z té básně dojde samo a nechat otevřenější pointu by dodalo ještě více na síle... ale jinak jak řekli ostatní... i já říkám... povedené a pěkné...

Na volný verš je to celkem slušné... zvláště poslední verš je povedený... celkově mi báseň přišla celkem jako již známé klišé, ale na tohle téma je těžké, aby to klišé nebylo, takže to jistě nevytýkám...
Přečetl jsem tu báseň dvakrát a musím říct, že se mi líbí... máš tam pěkné obraty, básnické... to má být ve volném verši... nemám rád básně z volného verše psané jako próza s enterem po každém třetím slově... tohle je pěkné...

Ještě, že jsi to namluvila... sám bych to nepřelouskal... chválím, že jsi se nezadrhla... jinak hlas máš příjemný... jak už tu padlo... ale znělo mi to skoro jako zaklínadlo z Harryho Pottera od Hermiony... takový zajímavý...
Akorát jsem moc nepochopil, jak jsi to mohla napsat, když nevíš v jakém to bylo jazyce... =D... co to vlastně je... ??... A také překlad od Azure... jestli je opravdu na to, tak je to velmi dobrý překladatel...
Ale jinak se mi to líbí... sice tomu nerozumím, ale je to zajímavé...

Když víš, že za dveřmi je něco, co musí přijít samo, aby zůstalo neposkvrněno... je lepší počkat, než nedočkavě jít do všeho po hlavě, sobecky, sebestředně a zničit to, co jsme měli, ale nevěděli jsme o tom...

=) pravda, pravda... pochopitelně... =)... bez důvodu k čekání, se čekání stane zbytečností... =)...

Tak to je víc svatá pravda, jen škoda, že žádnou podkovu ani čtyřlístek nemám... =/...

Spíš než báseň mi to přijde jako úryvek z nějakého divadelního monologu, ale konečně něco jiného než povídka, tohle se čte mnohem rychleji... =D...

No tak přímo fejeton to není, ale byl by to takový hezký sloupek do novin, celkem kritické ke společnosti a to se mi vždy líbí, je svatá pravda, že lidé ve spěchu a v chaosu běhu života ztrácejí i základní slušné mravy. Smutná to skutečnost.

Souhlasím s tím, že je to moc povedené a rytmus to má ideální, čte se to moc pěkně, hlavně jsi se trefila v téhle básni trochu do mého stylu psaní, tak asi taky proto se mi to čte tak pěkně, i když škoda, že je to zase podané na lásku. Ten závěr z toho udělal poněkud klišé, podat tuhle báseň celkově na cesty života, byla by podle mě ještě lepší, ale i takhle... vzhledem k tomu, že se jedná o lásku, je to velice povedené, hlavně je to originální... není to žádnej ohranej kýč... pěkné, opravdu...

Ano, každý si může vybrat svou cestu, ale hlavně si každý může vybrat, jak po té cestě půjde... a to je to hlavní, a pochopitelně, chamtivý je téměř každý člověk, ale pořád odtud potud by to bylo dobré.. =).. jinak děkuji za zastavení.. =)

Vždyť citáty nejsou o hodnocení... ;)...

Děkuju a jsem rád, že se ti zalíbilo... =)...

Společnost je viníkem toho, jak se jedinec cítí, otázkou je, zda se s tím dá vůbec něco dělat? Možná, uvědomit si to, by nebyl špatný začátek.

Lidstvo po ní kráčí od své existence, na tom se nic nezmění, ale každý člověk si může vybrat tu svou stezku - to je podle mě to nejdůležitější...

Pěkné, jen kdyby i poslední sloka byla z pětiverší, bylo by to ještě lepší... aspoň tedy dle mě.. =).. jinak chválím..

Sama jsi vystihla v anotaci své dílo.. nebýt té anotace, tak ti právě tohle vyčtu, takhle nemusím a mohu jen v klidu říct, že myšlenka je opravdu pěkná.. dneska mám nějak štěstí na otvírání povedených děl.. =)..

Já už se bál, že to bude zase nějaká klasická citovka zapadající do puzzlí všednosti poezie a ono z toho vypadne tohle... To je opravdu pěkné, na volný verš dokonalé a metafory a spousty slovních obratů, dokonce i náznak malého symbolismu... to je prostě pěkný a já po dlouhé době zase dám stovku... =)...