tady komentář, tady komentář. Jak mě slyšíte?
Tedy touto básničkou vnesla jsi do temné noci barvy. Až s nutností, rozhodně ne lehce a volně a proto to v celku vyznívá chmurně a strastiplně. Tahle popsaná noc je plná černých koček, měsícem ozářenými pavučinami v oknech a je naplněna podivnou nadějí v lásku, která je ve vzduchu, ale nevoní.

Jo a kdo ve střevících skáče po klaviatuře, dřív či později škobrtne a rozplácne se v placku.
Pěkné dílko, ale mám radši ty tvoje volnější, nerýmované.

jo je to vtipné, ale je tam spousta takových nepřirozených zkrácenin. Kdos, maj

hmmm, možná jo. dost blbé jsou i ty nekonečné tečky..........
tak nějak..........
skoro až .................
bez účelu............

Ale to hezké leží tam někde uvnitř.

dost dobře nechápu v čem je tak neskutečná? elita se vrací?

myslím, že odpovídá na zajímavou myšlenku:

totiž že když se krásně miluje dlouho a často, stává se z toho jen sex
je to zajímavé už jen pro tu ironii, jak vzniká láska - totiž zcela opačně.

láska vznikne ze zvyku, z toho něco dělat a někoho potkávat často ale milování má naprosto opačný účinek
a pak se naskytne otázka, kde vesmír bere takovou moudrost, že všechno udržuje v rovnováze?
ten etymologický aspekt, je tam podchycen grandiózně. Ale člověk k němu musí přijít sám, musí se hlouběji zamyslet, do toho co autor chtěl říct ale nenapsal a přesto to řekl.
milovat a milovat se jsou zcela odlišné věci

spatřuju na psancích už dlouhodobě značný básnický pokrok, dřív jesm to tu drtil kritikama, že se mě lidi báli, ale dneska už nemusí, psanci se hodně kvalitativně zlepšili si myslím

ano. Život je smrtelná choroba. K čemu ta trojitá X? To má asociovat podpis?

ano, sebezničující, sebekritické

a o čem ty tu vlastně píšeš?

úplně jako Nohavica. Má pár fakt deprimujících písniček, a i ty si člověk poslechne, když je deprimovaný.

ale rozhodně je lidi raději čtou

ovšem. Nikdo nepíše jen pozitivní věci.

psát můžeš co chceš. Ale jako čtenáře mě nezajímá cizí znechucení, je to věc do které se vciťovat nechci a když na něco podobného narazím, cítím se podveden.

che belle parole

to žijem už dlouho. Lidstvo už otrnulo a budoucnost bude ještě mnohem horší! Tak proč si to už teď zošklivovat, hm?

Tohle mělo zůstat v šuplíku.

ó, jak rozervané

milé, pěkné. Ale ať si dá pořádného majzla jináč ju tyn gepard zblajzne

Jsem mile překvapen, ikdyž stovkou bych to rozhodně nehodnotil. Před chvílí jsem absolvoval instruktážní video z Ameriky šedesátých let o prevenci proti jadernému výbuchu a civilní obrana. Rozmetané domy, atomové hřiby, polystyrenové figuríny plné střepů, když zrovna stály u okna. Tohle jsem přečetl rychlostí atomové exploze a stále si dokážu vybavit všechny hlavní momenty. Jen ta poslední věta mě poněkud vyvedla z míry.

nechybí.

možná. Taky jsem mohl napsat, že tomu nerozumím. Jak pak kritizovat něco čemu nerozumím?

nejsem dost kompetentní, abych hodnotil.