28.08.2010
2
1299 (13)
0
S očima od slz
a nehtama zarytýma v dlaních
vzpomínám na noc,
která se neměla stát.

Ale stala se.....

Stáli jsme na cestě.
A sněhové vločky padaly na zem.
A do našich srdcí...

Místo klidné dohody
jedna velká hádka,
která změnila celý můj život.

Sedl do auta a ODJEL.....
Je pryč-nevrátí se!

Všichni jsme té noci udělali chybu
a já tu největší.......

Je to už dlouho
a v srdci zbyly jen bolavé střepy
a útržky vzpomínek.
Jen zima a ticho.
Jen slzy.
Strach.
Bolest.


Zavoláš?
 29.08.2010 13:17
Hm kéž by to bylo alespoň takhle:).Jenže jsme spolu nevycházeli už delší dobu a ta hádka tomu dala korunu.....

Za vločky děkuju :)...to bude těma prázdninama,nějak mi ten pravopis pokulhává.
 29.08.2010 11:33
Nezavolá, proto přece zmizel, aby ti dal poznat, jak velkou lásku v tobě zabil, aby sis uvědomila, že dál už by to mělo jen sestupnou tendenci a že tě chtěl zanechat na tom vrcholu a nemohl se dívat, jak z něj oba sestupujete.

Pěkná básnička, ale vločky padalY s tvrdým Y.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.