Strach: Děkuji. Tady je to opravdu o mně, ze mě. Měl jsem 2 hodiny na to, když jsem byl v nemocnici a zabrousil jsem do své minulosti a přítomné bezradnosti.

Zcela prožívám každé slovo, úchvatné.

Zaujala. Znám ticho, samotu, ale ne v lásce.

Psavec: Děkuji.

Dandy: Děkuji.

Psavec: Děkuji.

Líbí. Opět krásně plyne.

Strach: Děkuji ještě jednou.

Strach: Děkuji. Tento písňový text šel jako nůž po másle od prvního slova.

Hustý. Jasné.

Líbí a jak píše Strach, souhlasím.

Jarda468:
Děkuji

JiSo:
Děkuji.

puero:
Děkuji za komentář. Já prostě píšu, jak mi melodie proudí do těla, někdy, když mám na jazyku tu kostrbatost a dám to na papír, dřív se nehnu, než to půjde "do zobáku". Někdy je melodie jak máslo a někdy, př. refrén ok, ale sloky ne či naopak.

Líbí.

Zajímavé, přirozené.

Zajímavé.

Chápu.

Pavučina lží - kolik jich kolem nás je? Líbí se mi báseň.

Krásná