 |
 28.11.2020
65, muž, toulám se |
komentáře uživatele :
31.10.2025 - 22:55
9(6.)puero: Psavec: Jsem otevřen všemu, nic nelidského mi není cizí...
31.10.2025 - 00:159(3.)LadyLoba: Dandy: Nejsou to moje pocity a s mými prioritami to nemá nic společné. Jen se snažím vcítit do pocitů a vnímání světa jinými lidmi. Někdy si představuji jak vnímají svět kolem, a tedy i nás, například i neživé věci. Snad trochu úchylka, spíše žert. Přesto díky za komentář.
06.08.2025 - 17:4619(18.)Velmi zvláštní diskuse. Domnívám se že autorce nešlo ani tak o reálný návrat do jisté, zidealizované doby, spíše se asi jedná o povzdech nad dnes často chybějící prostou bezprostředností ve vztazích, sounáležitostí a schopností se radovat z jednoduchých věcí, společně s jinými lidmi. Fakt je že se sociální vztahy redukují a lidé se stále více izolují a stávají se v mnoha ohledech netolerantní.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lacosta [18], Alice [14], naplicichleknin [9], ÁlaV [5], SUVR [2], Lactosemax [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
