Voňavý rispet
Náhlá jak vzpomínka z dávného kdysi,
zrno jak do trávy, z přezrálých klasů,
jako když paměť již zhynulé křísí,
padla mi do klína vůně tvých vlasů.
Tak jak se propadá do ticha smích
upadla do klína, padla jak sníh.
Zabolel vůně vpád proto jen snad
aby mi připomněl že tě mám rád?
Náhlá jak vzpomínka z dávného kdysi,
zrno jak do trávy, z přezrálých klasů,
jako když paměť již zhynulé křísí,
padla mi do klína vůně tvých vlasů.
Tak jak se propadá do ticha smích
upadla do klína, padla jak sníh.
Zabolel vůně vpád proto jen snad
aby mi připomněl že tě mám rád?
29.01.2026 18:59
Je zvláštní, že někoho bolí, že nemá ani vzpomínku a jiného ty vzpomínky. Myslím, že pořád je lepší nějaká vzpomínka na něco krásného i když kdysi, než žádná. A tady navíc vedla k hezké básni - něčemu tvořivému.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.