Máš tu dnes narozeniny, tak jsem na Tebe přišel. Úsměvné. Hned první strofa porušuje anotaci, "rýmování" je AABB. Rytmus je úplně v háji - to jsou ty počty slabik ve verších, které mají být shodné nebo se to musí udělat nějak jinak. Obsah nechám bokem, protože sneseš jen trochu kritiky.

Ginnare: Děkuji. Ona ta slova měla pouze vyvolávat nikoli znamenat.

Jsem jen normální konzumní blb. Děkuju za zamyšlení nad věcmi, které mě příležitostně serou.

Není co dodat. Všechno jsi napsala a ještě víc.

Zásah do černého. Přímo do desítky. Jsi skutečný básník.

Vystavila si ze slov katedrálu a na čtenáři je jen, aby řekl: "Je to katedrála." Naprosto dokonalé.

Řev stromů v tichu člověka. Objetí s pamětí dřeva. Na Tvůj styl si stále zvykám (rád) a stále překvapuje.

Polívka je vždycky začátek i dršťková.

Líbí se mi.

Gorwor: A vyplatilo se :-)

Homér: Dělám si, co se dá...

Kouzelné. Jsem uchvácen.

Nádhera.

To se Ti povedlo. Adam.

Docela zaujala. Cítím nějaké ty pižky na kráse, asi to chce vzít ještě jednou na ponk a trochu přihoblovat a přibrousit. Si myslím já a na tom tak nezáleží...

Radši je nepíšu. Je to vždycky průser, ať už jsou pohnutky sebešlechetnější.

Hluboký obdiv. Znám věci dotýkané a ty, co se jich bojím i dotknout a ty, co je mám, ale nevím kde a chtěl bych se jich dotknout... Na konci by se mi líp hodilo "ho vyhodit" než "vyhodit ho". To je ovšem už pouhý projev mého vkusu a mého rytmu a mého ucha...

Před tím se mi to nelíbilo. Teď se zdá uchopenou pevnou rukou a ku prospěchu.

Vždycky zásah (zatím). Jinak to popsat neumím.

Nádhera.