|
věnováno
 29.11.2018 8 1495(19) 0 |
Cítím tvůj smutek
prosakuje téměř hmatatelně nad hladinu mojí kůže
jako sake, cos nikdy neochutnal
ale nejsme v japonské básni
potichu zpívám halí belí
připíšu koním volné pláně a báseň najednou řehtá na zadních, vzpíná se
jak okřídlená klisna
do srpku měsíce
utnout smrt úplňku
pod planetkou jmelí
líbat se, líbat, bát a líbat se
a noc zatím
tenkými konci
zažehne světlo
pro ranní kohoutí kokrhání
potichu zpívám ukolébavku
prosakuje téměř hmatatelně nad hladinu mojí kůže
jako sake, cos nikdy neochutnal
ale nejsme v japonské básni
potichu zpívám halí belí
připíšu koním volné pláně a báseň najednou řehtá na zadních, vzpíná se
jak okřídlená klisna
do srpku měsíce
utnout smrt úplňku
pod planetkou jmelí
líbat se, líbat, bát a líbat se
a noc zatím
tenkými konci
zažehne světlo
pro ranní kohoutí kokrhání
potichu zpívám ukolébavku
30.11.2018 - 11:57jo_: Mlčeti Zlato: holka.přes.ulici: DDD: Ginnare:
Tuhle napsala pro kamaráda, který taky píše a sakra dobře, pro mne. Snad se mu líbí...
Děkuju za všechny tyhle krásné komentáře, na které neumím pořádně odpovědět, moc toho nenamluvím.
Vážím si toho, moc. Je v tom všechno. :)
Tuhle napsala pro kamaráda, který taky píše a sakra dobře, pro mne. Snad se mu líbí...
Děkuju za všechny tyhle krásné komentáře, na které neumím pořádně odpovědět, moc toho nenamluvím.
Vážím si toho, moc. Je v tom všechno. :)
29.11.2018 - 21:38Ó, jak ráda bych i já přispěla něčím oduševnělým, abys i ty aspoň zčásti pochopila, jak krásně pro nás tvé básně jsou.. vždycky v rychlosti projedu nové příspěvky a ty tvé otevírám s radostným chvěním.. tleskám a smekám.. všechny palce nahoru, ať se daří :-)
29.11.2018 - 12:36Chtěl bych se umět dívat jako ty. Je to krásný. Ta slova jdou hluboko pod kůži. Něco v člověku otevírají :-)
29.11.2018 - 12:06moc ráda Tě čtu...
a zlobí mě, když mě nic chytrého nenapadá, co bych Ti na to napsala, protože to bych vážně moc chtěla... vážně moc...
"něco" Ti napsat... třeba něco o tom, co je schované uvnitř mne a po přečtení Tvých veršů sem tam mžouravě pootevře očičko a mrkne na mě spiklenecky... jako by říkalo... "dýchej... sakra dýchej..."
:-)
a zlobí mě, když mě nic chytrého nenapadá, co bych Ti na to napsala, protože to bych vážně moc chtěla... vážně moc...
"něco" Ti napsat... třeba něco o tom, co je schované uvnitř mne a po přečtení Tvých veršů sem tam mžouravě pootevře očičko a mrkne na mě spiklenecky... jako by říkalo... "dýchej... sakra dýchej..."
:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
halí belí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : odečítám
Předchozí dílo autora : tržnice
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
gabkin [18], Black Martinsha [18], Verena [18], Ridgid [18], sad.dreamer [18], Redkiller [16], geezr [8], Agapios [7], sklepmistr_původní [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
