věnováno
29.11.2018 8 1111(19) 0 |
Cítím tvůj smutek
prosakuje téměř hmatatelně nad hladinu mojí kůže
jako sake, cos nikdy neochutnal
ale nejsme v japonské básni
potichu zpívám halí belí
připíšu koním volné pláně a báseň najednou řehtá na zadních, vzpíná se
jak okřídlená klisna
do srpku měsíce
utnout smrt úplňku
pod planetkou jmelí
líbat se, líbat, bát a líbat se
a noc zatím
tenkými konci
zažehne světlo
pro ranní kohoutí kokrhání
potichu zpívám ukolébavku
prosakuje téměř hmatatelně nad hladinu mojí kůže
jako sake, cos nikdy neochutnal
ale nejsme v japonské básni
potichu zpívám halí belí
připíšu koním volné pláně a báseň najednou řehtá na zadních, vzpíná se
jak okřídlená klisna
do srpku měsíce
utnout smrt úplňku
pod planetkou jmelí
líbat se, líbat, bát a líbat se
a noc zatím
tenkými konci
zažehne světlo
pro ranní kohoutí kokrhání
potichu zpívám ukolébavku
30.11.2018 - 11:57
jo_: Mlčeti Zlato: holka.přes.ulici: DDD: Ginnare:
Tuhle napsala pro kamaráda, který taky píše a sakra dobře, pro mne. Snad se mu líbí...
Děkuju za všechny tyhle krásné komentáře, na které neumím pořádně odpovědět, moc toho nenamluvím.
Vážím si toho, moc. Je v tom všechno. :)
Tuhle napsala pro kamaráda, který taky píše a sakra dobře, pro mne. Snad se mu líbí...
Děkuju za všechny tyhle krásné komentáře, na které neumím pořádně odpovědět, moc toho nenamluvím.
Vážím si toho, moc. Je v tom všechno. :)
29.11.2018 - 21:38
Ó, jak ráda bych i já přispěla něčím oduševnělým, abys i ty aspoň zčásti pochopila, jak krásně pro nás tvé básně jsou.. vždycky v rychlosti projedu nové příspěvky a ty tvé otevírám s radostným chvěním.. tleskám a smekám.. všechny palce nahoru, ať se daří :-)
29.11.2018 - 12:36
Chtěl bych se umět dívat jako ty. Je to krásný. Ta slova jdou hluboko pod kůži. Něco v člověku otevírají :-)
29.11.2018 - 12:06
moc ráda Tě čtu...
a zlobí mě, když mě nic chytrého nenapadá, co bych Ti na to napsala, protože to bych vážně moc chtěla... vážně moc...
"něco" Ti napsat... třeba něco o tom, co je schované uvnitř mne a po přečtení Tvých veršů sem tam mžouravě pootevře očičko a mrkne na mě spiklenecky... jako by říkalo... "dýchej... sakra dýchej..."
:-)
a zlobí mě, když mě nic chytrého nenapadá, co bych Ti na to napsala, protože to bych vážně moc chtěla... vážně moc...
"něco" Ti napsat... třeba něco o tom, co je schované uvnitř mne a po přečtení Tvých veršů sem tam mžouravě pootevře očičko a mrkne na mě spiklenecky... jako by říkalo... "dýchej... sakra dýchej..."
:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
halí belí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : odečítám
Předchozí dílo autora : tržnice
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?