 10.11.2018 9 200(14) 0 |
Z tváře si setřel barevný úsměv,
přestal mu dávat smysl.
Sundala červený nos,
protože chtěla cítit jeho vůni.
Kytara se rozezněla mollovými akordy.
V té noci,
bez času,
kdy barevné stíny,
přestaly kazit krásu.
Se stali na okamžik,
pouhými smutnými lidmi.
přestal mu dávat smysl.
Sundala červený nos,
protože chtěla cítit jeho vůni.
Kytara se rozezněla mollovými akordy.
V té noci,
bez času,
kdy barevné stíny,
přestaly kazit krásu.
Se stali na okamžik,
pouhými smutnými lidmi.
13.11.2018 - 22:04Jedna z těch smutněkrásných, kdy člověk cítí hezko i smutno zároveň.. stali se pouhými smutnými lidmi - cítím v tom všechen smutek světa a zároveň i jakousi naději a vůbec víru, že není důvod ke smutku.. je krásná..
11.11.2018 - 20:47Ta krása je křehká a plachá.
Nesnáší povyk, ruch
a teprve za ticha,
až když se zastavím a zaposlouchám,
ji slyším, jak roste
mezi tepy mého srdce.
Nesnáší povyk, ruch
a teprve za ticha,
až když se zastavím a zaposlouchám,
ji slyším, jak roste
mezi tepy mého srdce.
11.11.2018 - 10:54já už vidím pouze jeden smysl takže těžko soudit před úpravu, ale souhasím tady s DDD obzvláště ohledně začátku a konce
10.11.2018 - 07:05Fakt krásný. Nejhezčí je pro mě začátek a konec. Za sebe bych jen zvážil, jestli by jeden z těch dvou "smyslů" tak blízko u sebe nešel za něco vyměnit. A drobná technická - akordy jsou mollové. Každopádně jsem si něco takového dneska ráno potřeboval přečíst. Dík :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Harlekýni : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Setkání
Předchozí dílo autora : Kontroverzní
