-
![]() ![]() ![]() ![]() |
Les byl
nezvykle vážný
svlékla si pomalu šaty
teprve pak se otočil
měl oči z října
a ruce z prosince
k zemi snášelo se zkroucené listí jako
prsteny a nebo jako kostel
nezvykle vážný
svlékla si pomalu šaty
teprve pak se otočil
měl oči z října
a ruce z prosince
k zemi snášelo se zkroucené listí jako
prsteny a nebo jako kostel

Homér: Já taky, pocit. Někdy může být jiný, než autorův, ale o tom jsou básně...a tak zase jen to děkuju. :)

Krása. Dlouho jsem nečetl něco, co by mě takhle chytlo. Jednoduchá, křehká a nádherná.

Na nějaké rozebírání mezi básněmi a "básněmi" mne moc neužije, nerozumím tomu, co je a co není umění (stejnak je to od slova umělý), prostě se řídím svými pocity. Tohle je príma, i ty ostatní od tebe, není to nuda, každej list totiž padá originálně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
11/11 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : už jen
Předchozí dílo autora : čaj pro dva