Babičky si moc nepamatuji. Mrzí mě, že jsem je nezažila ve věku, kdy jsem je mohla docenit.
Báseň je plná lásky a hezkých vzpomínek, silnějších než černý mrak. Krásná.

Náčelník Holá Ruka: :-D

Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že jde o tu tetu Irmu, kterou znám ze seriálu IT Crowd...

Tahle úvaha docela přesně popisuje to, jak komentuji já, Tedy kladně, v případě, že to tak cítím, a celkově mi dílo sedí. Pokud mi tam něco skřípe, napíšu to, když jsem schopná nesrovnalost identifikovat. Často ale nevím, co mi vadí. Měla bych se polepšit. Zkusím to.

Fuj. Takovouhle zimu nechci. Tohle je zima - smrt. Já raději zimu - spánek.
Zajímavě působíš na vnímání, dobře zvolená slova.

Slyším to ticho. Hezká.

Nevím, možná jsem mimo, ale mám z téhle, opravdu dovedně napsané, básně pocit, jaký někdy mívám, když mám všeho dost a toužím utéct, nechat vše a všechny za sebou, stát se někým jiným, přitom ale vím, že to nejde.

Líbí se mi postupný a pozvolný postup pocitů a myšlenky tohoto díla.

Pravda. Hezky zachycená.

:-D. Nic nepotěší tak, jako cizí trapas... Pěkné, úplně to vidím.

Moc pěkná. A ten konec:-D. Tesim se na nejake tve dalsi dil.

Pěkná. Taková střízlivě smutná.

Chudák kos :-D. Po ránu skvělé čtení, hned je svět příjemnější.

Není šílená, jen zamilovaná, řekla bych :-). A hezky zamilovaná.

Meluzina: Děkuji! Někdy se poštěstí. A většinou je to v tom okamžiku, kdy se o nic vlastně nesnažím :-).

O Vánocích se očekává(je nám to očekávání vnucováno), že mají být všichni šťastní, o to víc pak bolí, když to tak není.
V básni máš krásně zachycené štěstí, i smutek. Přitom v opravdu živé atmosféře. Líbí se mi moc!

Umíš vykouzlit úsměv na tváři. Moc milá báseň s vtipem i laskavostí. Děkuju za příjemné počtení :-).

Meluzina: Já to jinak než s happy endem neumím :-). Děkuju, žes to se mnou vydržela až do konce.

DDD: To jsem ráda. Děkuju :-)

DDD: Díky moc!

ŽblaBuňka: Děkuju!