prázdnotu v duši
listů doteky ruší, usnulo toto město
bolí mě oči
veze mě kočí, prašnou cestou
pryč
již zapráskal bič
nemám však klíč na šňůrce od domu.
všechno je za mnou
proč zahradu klamnou otevřít kdekomu
nevím
snad si svobody cením
snad touhou se změním oblečen v sebe
zatnutý v pěst
zde není měst, jen země a nebe
nade mnou
vzpomínku dojemnou
v tichu si pojednou v polosnu vybavím
prorostlý opukou
stigmat se na rukou nezbavím
listů doteky ruší, usnulo toto město
bolí mě oči
veze mě kočí, prašnou cestou
pryč
již zapráskal bič
nemám však klíč na šňůrce od domu.
všechno je za mnou
proč zahradu klamnou otevřít kdekomu
nevím
snad si svobody cením
snad touhou se změním oblečen v sebe
zatnutý v pěst
zde není měst, jen země a nebe
nade mnou
vzpomínku dojemnou
v tichu si pojednou v polosnu vybavím
prorostlý opukou
stigmat se na rukou nezbavím
04.12.2013 14:15
Yana: Já mám také radost. Radost, když moje básničky někoho osloví a radost, když si něco přečtu a jsem osloven. Děkuji moc.
04.12.2013 13:58
no, mám radost že jsi k nám přišel, tahle báseň je opravdu skvělá, vyjadřuje i moje občasné pocity, odkud utíkáme? a kam? vlastně...stigmat se na rukou nezbavím, proč ty naše životní "proměny" jsou tak dlouhé bolestné a nikdy ne úplné, jsme to totiž stále my, nádherné zamyšlení jsi mi tu připravil
04.12.2013 12:46
Výborně napsané.... Originální a výstižné obrazy, nadhled a verše, které nehledají zvláštní formu a přesto jí nějak přirozeně disponují.
04.12.2013 12:40
mannaz: lépe, než je tento komentář, bych anotaci k této básničce nenapsal. Děkuji.
04.12.2013 12:36
Nevím, možná jsem mimo, ale mám z téhle, opravdu dovedně napsané, básně pocit, jaký někdy mívám, když mám všeho dost a toužím utéct, nechat vše a všechny za sebou, stát se někým jiným, přitom ale vím, že to nejde.
Líbí se mi postupný a pozvolný postup pocitů a myšlenky tohoto díla.
Líbí se mi postupný a pozvolný postup pocitů a myšlenky tohoto díla.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.