Pěkné, s příjemnou podzimní náladou. Jen ty nachové peřiny mě zarazily. Vím, že jde o metaforu, ale brát to doslově - zvláštní bujná představa :)

:))

Psavec: Děkuji, to mě těší.

Moc se mi líbí. A je super, jak ohnivě se tu dřív komentovalo... a smutné, jak plameny kritiky postupně skoro vyhasly. I ty zbylé jsou soustavně zadupávány, chm :/

Amelie M.: děkuji

Dozor: Moc děkuji za pochvalu i komentář.
A tohle je báseň, ne odsouzení. Jak správně píšeš, dílo není realita, ale domyšlená realita. Je jejím odrazem, vždycky více či méně zkresleným. V tomhle případě je dokonce odrazem na druhou, jde o odraz jiného literárního odrazu a navíc zobecněný s básnickou nadsázkou. Netřeba ho brát zas tak vážně a už vůbec ne osobně. Prostě emoce vyvolávají emoce a ve mně vyvolaly tohle – v tomto mém pocitu je báseň pravdivá, jestli v něčem jiném, to si netroufám posoudit.

ioreth: Moc děkuji.

Zamila: K jádru věci nee, tohle je abstraktní dílko :). Díky za návštěvu i komentář!

NoWiš: Díky, jsem ráda, že si ti líbila :).

To nezní právě vesele, lehce paranoidní veselý androide :). Vítej!

Já to vidím jako jeden možný pohled, ale ne všeobecně platný. Ne každý spisovatel je zoufalec a spousta - a jak na potvoru, zrovna těch úspěšných :) - jich píše nikoli kvůli svým pocitům, ale pro peníze. A že by by každé psaní bylo upřímné? Nevěřím! :D

Jiří Turner: Děkuji za milý komentář :)

taron: Jak stojí v názvu, je to věčný a obehraný příběh, pořád dokola :). Díky.

DDD: Děkuji! A já myslela, že je název zbytečně dlouhý... :)

Určitě zaujala myšlenkami, ale připadá mi trochu nesourodá. Vlastně je tam spojnice - pesimismus, zahořklost, kterou je potřeba přisladit. Ale ze sladkého vína akorát bolí hlava :). A přiznám se bez mučení: závěr nechápu.

taron: To je nedorozumění, žádná žena tam znásilněná nebyla. Píšu o znásilněné noci a znásilnění je pouze metafora... asi trochu ostřejší, uznávám :)

Koukám, že jsem to četla a poslouchala nepřihlášená a zapomněla okomentovat. Takže dodatečně: krásná, moc příjemně se poslouchá. Podzim jako vystřižený v pár slovech :)

Pěkné déjà vu v dokonalé formě s působivým závěrem. Jen ta trna... to je básnický novotvar? Nebo blbě vidím a je tam "s tmou okolních lesů"?

Moc krásná na četbu i na poslech, jsem z ní tak příjemně a lehounce romanticky naladěná, děkuji :).
Ale napadla mě zajímavá věc - některá slova jako by byla podpisem autora. Kdyby mi dali hádat, kdo tady napsal báseň, v níž odlétají vlaštovky, padá sníh a sbírá se pár slůvek, vůbec neváhám :).

Jiří Turner: :DDD