 12.12.2025 5 145(10) 0 |
Prázdné oči, výraz sfouklé svíce.
Místo duše víka popelnice.
Sám vlkům člověk napospas
a strachem šedne mastný vlas.
Noci samota, bestie tiše hryže.
Zima zalézává pod nehty.
Tonouce se stébla drže.
Můžu být já i můžeš ty.
Vzpomínky co koušou a prázdný břich.
Údery lokty na čenich.
Jedovatá rána, cesty stále stejné jsou.
Snad bližní aspoň rakev ponesou.
Místo duše víka popelnice.
Sám vlkům člověk napospas
a strachem šedne mastný vlas.
Noci samota, bestie tiše hryže.
Zima zalézává pod nehty.
Tonouce se stébla drže.
Můžu být já i můžeš ty.
Vzpomínky co koušou a prázdný břich.
Údery lokty na čenich.
Jedovatá rána, cesty stále stejné jsou.
Snad bližní aspoň rakev ponesou.
12.12.2025 - 23:41Ti lidé mně mrzí
jejich osud není my cizí.
Okna mezi Námi
my v teple- oni samy
hryžou si své rány
do přežrání
však břicho kručí...
mé oči to mučí
tolik zrady...
jejich osud není my cizí.
Okna mezi Námi
my v teple- oni samy
hryžou si své rány
do přežrání
však břicho kručí...
mé oči to mučí
tolik zrady...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Claire [17], raDan [12], Zdenička [12], darknessBara [11], KristynaKlimova [11], NoName [8], LudvíkRoiSoleil [5], Romuska777 [3], Dandik [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
