přidáno 12.12.2025
hodnoceno 1
čteno 11(3)
posláno 0
Prázdné oči, výraz sfouklé svíce.
Místo duše víka popelnice.
Sám vlkům člověk napospas
a strachem šedne mastný vlas.

Noci samota, bestie tiše hryže.
Zima zalézává pod nehty.
Tonouce se stébla drže.
Můžu být já i můžeš ty.

Vzpomínky co koušou a prázdný břich.
Údery lokty na čenich.
Jedovatá rána, cesty stále stejné jsou.
Snad bližní aspoň rakev ponesou.
přidáno 12.12.2025 - 21:39
Pěkná i když teda hodně depresivní.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming