|
|
Prázdné oči, výraz sfouklé svíce.
Místo duše víka popelnice.
Sám vlkům člověk napospas
a strachem šedne mastný vlas.
Noci samota, bestie tiše hryže.
Zima zalézává pod nehty.
Tonouce se stébla drže.
Můžu být já i můžeš ty.
Vzpomínky co koušou a prázdný břich.
Údery lokty na čenich.
Jedovatá rána, cesty stále stejné jsou.
Snad bližní aspoň rakev ponesou.
Místo duše víka popelnice.
Sám vlkům člověk napospas
a strachem šedne mastný vlas.
Noci samota, bestie tiše hryže.
Zima zalézává pod nehty.
Tonouce se stébla drže.
Můžu být já i můžeš ty.
Vzpomínky co koušou a prázdný břich.
Údery lokty na čenich.
Jedovatá rána, cesty stále stejné jsou.
Snad bližní aspoň rakev ponesou.
Ti lidé mně mrzí
jejich osud není my cizí.
Okna mezi Námi
my v teple- oni samy
hryžou si své rány
do přežrání
však břicho kručí...
mé oči to mučí
tolik zrady...
jejich osud není my cizí.
Okna mezi Námi
my v teple- oni samy
hryžou si své rány
do přežrání
však břicho kručí...
mé oči to mučí
tolik zrady...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lay [18], Ell [14], Petr Dudek [13], Tessa [8], stany16 [7], Dandy [6], JSH [5], nepopsáno. [4], Ice_Queen [1]» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.

