|
..je to ironie, pokaždé když si uvědomíme, že je to třeba naposledy...všechno je větší, lehčí, intenzivnější... všechno je víc opravdové
 03.03.2013 6 1426(18) 0 |
Jedna noc
postel je pořád stejná
stěny stále blednou s ránem
a mezi námi zase hvězdy
tak jako na začátku
září nakonec
v dlaních ze vzpomínek
na tváři dneška
dotykem odháníme vinu
a do rozhodného ticha
cítím tlukot našich srdcí
když mi polibkem odpouštíš
s úsměvem a skloněnou hlavou
překvapená sílou okamžiku
miluju stokrát víc než kdy předtím
když ve stísněné náruči usneme
v poslední noci
ze které není cesty
do zítřka
.
postel je pořád stejná
stěny stále blednou s ránem
a mezi námi zase hvězdy
tak jako na začátku
září nakonec
v dlaních ze vzpomínek
na tváři dneška
dotykem odháníme vinu
a do rozhodného ticha
cítím tlukot našich srdcí
když mi polibkem odpouštíš
s úsměvem a skloněnou hlavou
překvapená sílou okamžiku
miluju stokrát víc než kdy předtím
když ve stísněné náruči usneme
v poslední noci
ze které není cesty
do zítřka
.
01.11.2014 - 12:01Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
We've got tonight : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O odvaze
Předchozí dílo autora : probouzení
