![]() |
komentáře uživatele :
A co teprve všechno to, co se prošvihne letos a litovat se bude až napřesrok.
Co není vidět, může být o to opravdovější, záleží na vnímání. Krásná.
Zajímavá představa v tom posledním verši. A moc pěkně popsaná atmosféra.
Všichni jsme zrnka, co někam letí, neví kam, a občas se potkají.
Taky bych ráda slyšela na živo. Je to fakt dobré, jen by se mi líbilo víc si pohrát se závěrem. Jednoduché rýmování u slamu nevadí, ale je škoda, když se rýmy postupně vytrácí. A to závěrečné dvojverší by mělo text korunovat silnou myšlenkou podtrženou rýmem, pak by to krásně zarezonovalo.
Moc zajímavé s tím střídáním a opakováním motivů. Asi všemu nerozumím, ale baví mě v tom hledat a číst i opakovaně.
Patří k životu a musí se překonat, pěkně vyjádřeno.
Mně se líbí nápadité rýmy a hlavně metafora s telefonní linkou. Ale přemýšlím o tom, že pro člověka je obsazeno nebo vyvěšeno spíš normální a převládající stav, ať už kvůli jiné osobě, nebo jednoduše kvůli sobě. Být na příjmu je asi spíš vzácné, a ještě musí zavolat správné číslo. Člověk prostě není telefon :-)
Leslie: Děkuji a rozumím, že je to až moc. S jiným názvem jsem to úplně nepochopila. Myslíš, že to téma mělo být víc schované, aby ten šok byl ještě větší, nebo jsem ho naopak měla odhalit předem?
Brigita: Díky za komentář, i když to neměla být básnička k pobavení.


