|
Tak nějak to možná jednou proběhne.
|
Ze břehu mě serval proud
voda temná, hbitá
dřeva kolem mrtvá jsou
tak proč se jich chytat
Když čekala jsem, nepřišlas
teď za meandrem hukot
ohlížet se není čas
sotva pohnu rukou
Propadám se do hlubin
slepá šátrám po dně
nikomu nic nedlužím
jen sama sobě – hodně
voda temná, hbitá
dřeva kolem mrtvá jsou
tak proč se jich chytat
Když čekala jsem, nepřišlas
teď za meandrem hukot
ohlížet se není čas
sotva pohnu rukou
Propadám se do hlubin
slepá šátrám po dně
nikomu nic nedlužím
jen sama sobě – hodně
Dark Alchemist: Neblbnu, jen se nebráním psát o čemkoli, proč by taky ne. Dík za zastavení.
Dandy: Díky za zastavení. Ta dravá řeka je spíš až úplný konec, ne celý život.
Pěkné,konec.k zamyšlení dlužit sobě chvyle neprožité.
Proživat ten pocit v řece ,dáse i na souši,život je tou dravou řekou.
Proživat ten pocit v řece ,dáse i na souši,život je tou dravou řekou.
Leslie: Děkuji za tvoje zamyšlení, jsem ráda, že tě zaujala. Jak to je, to jednou všichni zjistíme. :-) Souhlasím s tím, že dluh vůči druhým je vlastně i dluhem sobě, možná hlavně sobě. Chápu vztah k sobě jako ten prioritní a jediný, který má každý pevně v rukách. Vůči sobě má člověk tu největší odpovědnost, ostatní vztahy se od toho základního odvíjí.
Sama sobě - ano. Moc se mi líbí ta myšlenka v závěru, ale vlastně by mě zajímalo, jak to je. Myslím, že mnozí litují i toho, že nedali dost času/pozornosti druhým. Ale je fakt, že i to může být ve výsledku bráno jako dluh sám sobě. Zaujala mě ta první strofa, pěkně plyne a baví mě ty obrazy.
Šunkobaron: Psavec: Jarda468: Yana: Moc vám děkuji za čtení i komentáře, potěšily mě :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední dluh : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Krajina stínu a paměti
Předchozí dílo autora : Čtrnáctka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Caracol [18], nina [17], Dzany [17], GULI [15], RashaNaamah [14], Jakar [13], Nokturna [10], funebráci [9], utajená [1], baldcock [1], kuballist [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

