|
|
nazouváš si tenisky od bahna
a necháváš mě ve starožitných hodinách,
co dal mi kdysi táta,
uvězněnou jako můru zblázněnou
v minutách a rozfoukaných vteřinách
nejspíš musíš…
zůstala hromádka věcí u postele,
děsí tě můj smysl pro pořádek
víc, než tušíš
poslouchám náš čas, který jsem podepsala
dřív než ty
prý k nám přestane jezdit vlak,
zruší stanici,
svět, město
i vesnici
a necháváš mě ve starožitných hodinách,
co dal mi kdysi táta,
uvězněnou jako můru zblázněnou
v minutách a rozfoukaných vteřinách
nejspíš musíš…
zůstala hromádka věcí u postele,
děsí tě můj smysl pro pořádek
víc, než tušíš
poslouchám náš čas, který jsem podepsala
dřív než ty
prý k nám přestane jezdit vlak,
zruší stanici,
svět, město
i vesnici
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hodiny po tátovi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co zní spolu, mizí
Předchozí dílo autora : Mezi řádky, mezi světy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
JiSo» narozeniny
honnnzik [18], healing [18], K.3.D [15], Alien [14], estetickalasicka [13], JosephZ [10]» řekli o sobě
štiler řekla o casa.de.locos :poezie je sdělení

