VKate: Pusť. Také se na pokračování těším. :-)

To je docela zásadní myšlenka. Chválím a budu rád, pokud se z toho vyvine celá píseň, nebo třeba i jen úvaha. :-)

Jen bych to neřadil pod básně, ale spíš pod miniatury.

Je to čtivě a pěkně napsané. Líbí se mi, jak se postupně odhaluje situace. Určitě si zaslouží pokračování.

Lenča: Je to krásný pocit. :-) Děkuji za komentář.

Trpká absurdita podobných situací je v tom, že právě nástroje spravedlnosti jsou často zneužívány ke konání bezpráví. (A slýchám opakovaně o případech, kdy tomu tak je.) Skuteční zločinci nejsou odsouzeni buď vůbec, nebo jsou brzy a bez následků propuštěni na základě amnestie, zatímco ti "slušní" trpí a stávají se z nich "trosky". Je to smutné. Napadl mě Protestsong ( https://www.youtube.com/watch?v=hToRZu7hGdM ), myslím, že má podobnou atmosféru (i když možná trochu jiné téma).

Jinak, v kombinaci s předchozím dílem je to dle mého názoru velice zásadní "obraz", který by neměl být zapomenut. Děkuji za to, že o tom píšeš.

Ta sloka v závorkách mě pobavila. :-D A přirovnání „vzdalování se“ lidí k rudému posuvu se mi líbí. :-)

To poslední slovo je vlastně docela překvapení. Jinak ta povídka plyne tak docela všedně a pak najednou takový konec, který nutí k zamyšlení a zanechá docela smutný dojem.

Myslím, že skoro všechny činnosti jsou příjemnější, když je člověk dělá s druhým člověkem, dokonce i sledování televize nebo čtení či psaní knihy. Z psaní úvahy se např. může stát filozofická debata. Neplatí to pouze v případech, kdy ta činnost toho druhého nebaví a nezajímá.) Tato zkušenost se spoluprací v dnešní době bohužel spoustě dospělých chybí, a tak neví, co od toho očekávat, a nejsou ochotni/y pro to nic obětovat, což je škoda.

Myslím, že intenzita vztahu nemusí růst. Některým lidem stačí potkávat se např. jednou za měsíc, nebo se třeba nemusejí potkávat vůbec a vystačí si s dopisováním (jako ve filmu Mary a Max).

A téma opravdovosti proti přetvářce je takové docela věčné téma, které se neustále vynořuje, ale málokdo se spokojí s odpovědí, že nejlepší je "zlatá střední cesta".

Mimochodem, k tomu "Sirovi" tě inspirovala Siri ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Siri ), nebo je to jen náhodná shoda jmen?

Myslím, že je to povedená reportáž s řadou důležitých myšlenek. Prostředí věznice pro mě bylo obtížně představitelné, než mi ho zprostředkoval seriál Orange Is the New Black. (A celkem to tomu popisu odpovídá, takže americké věznice se od těch našich asi moc neliší.)

Pochybuji, že existuje přiměřený trest. Každý člověk je jiný, jednomu vězení ani moc neublíží (např. nemá přátele, po ničem netouží a je trvale uzavřený do sebe; nebo třeba někteří bezdomovci mohou být za pobyt ve vězení i vděční) a druhého poznamená na celý život. Je to spravedlivé? Snad by se dalo vymyslet něco lepšího, třeba různé alternativní tresty, ale jak přesvědčit lidi, kteří vězení nikdy ani neviděli, aby volili politickou stranu, která by alternativní tresty prosadila?

Pobavilo mě to. Ten jazyk, kterým je to psané, mě hodně ruší při čtení, ale stejně to stálo za přečtení. Nejvíc mě pobavily ty dvojkalhotky. (Pravděpodobně proto, že je to paradoxně docela inteligentní nápad.) Naopak nejméně mě zaujala "Naděnka telefonistka".

Připadá mi, že v té první části se Ti podařilo zachytit určitý druh nedorozumění, s jakým mám také zkušenost. Snad tedy nejsem jediná osoba, které její okolí nerozumí. Druhá část (pod hvězdičkami) mě nezaujala.

Devils_PIMP: Děkuji. :-) A to básně běžně nepíšu.

Pobavilo mě to. Nejvíc » V podstatě mu řekla všechno, co ji trápilo, on jí to převyprávěl a kamarádka byla hin z toho, jak on všechno ví.« :-D Fejetony moc nečtu, takže nemám srovnání, ale tento se mi líbí.

Zamila: Děkuji za přečtení a komentář. :-) Ve skutečnosti je to odraz jen jedné malé části mé osobnosti; té, ze které pochází inspirace pro osobnost Tamary Janů, má to odrážet hlavně její osobnost.

Matematika je jen jeden z řady oborů, s nimiž mám vztah, i když uznávám, že trochu inklinuji k poměřování všeho ostatního jejími měřítky. Kdyby tě zajímal můj vztah k výtvarnu, zkus nakouknout do mé galerie Pokusy o výtvarné umění: http://www.psanci.cz/galerie_detail.php?gal_id=390

Amelie M.: Vysvětlivek by bylo hodně. :-) V podstatě všechny ty pojmy můžeš najít na Wikipedii. Několik zajímavých ze začátku:

plagiát - dílo, které vydává za své někdo jiný než jeho skutečný autor;
drapérie - použití textilních látek k uměleckému zdobení, případně ztvárnění takových látek (v malbě či na soše);
plenér - venku (tzn. ne v ateliéru);
tapisérie - tkaný nástěnný koberec;
meandr - druh klikatého ornamentu;
harmonie - vyrovnanost, soulad.

Ne všechny verše dávají samostatný smysl, zajímavé by podle mě mělo být spíš to, že je ta báseň laikovi nesrozumitelná, přestože každý trochu vzdělaný člověk řadu těch pojmů už někde slyšel (freska, fiála, triptych, rotunda, patina, portál). Třeba některý z nich zaujme čtenáře natolik, že si o něm zjistí něco víc...

Máta: Děkuji za komentář. Mám radost, že to tak vnímáš také. :-)

Jiří Turner: Souhlasím s tebou. Také mám dojem, že zkoumání obecných zákonitostí umění vede spíš k zjištění, že o nich vlastně nemůžeme nic říct, ale i toto zjištění má (alespoň pro mě) velkou hodnotu. Děkuji za doporučení, na Zpověď mladého romanopisce se určitě podívám.

A to, že je má esej technicky dobrá, mě těší. Je to teprve moje druhá delší esej.

Amelie M.: Děkuji za hodnocení. :-)

Myslím, že tito "práskači" jsou nesmyslnou obranou proti nesmyslnému systému. Měřit rychlost totiž nemá logiku, na mnoha místech je rychlost omezená bezdůvodně a už při jejím omezování se nějak počítá s tím, že řidiči to omezení nebudou dodržovat. A skutečný problém - nebezpečné chování vystresovaných řidičů - zůstává zcela mimo pozornost i postih.

Mimochodem, kdyby Emil o té kontrole nevěděl a tu pokutu dostal, co myslíš, že by pak udělal? Podle mě by zrychlil ještě víc, aby to zpoždění dohnal...

Myslím, že to, co uvádíš jako příklady, se kterými nesouhlasíš, jsou jen osobní přístupy konkrétních autorů k literatuře (resp. poezii). Asi mají na svůj přístup právo, ale také s nimi nesouhlasím a neměli by svým přístupem omezovat další autory.

Doporučuji ti k přečtení Filosofii básnické skladby od E. A. Poea; tam se dozvíš, že i dokonale konstruovaná a neosobní poezie může být krásná.