Severak: Možná právě proto se tomu chci spíš vyhnout, protože já si dávám záležet spíš na obsahu než na volbě slov (výjimkou jsou moje kvazisurrealistická díla, ale tam to zase bývá za pomoci slovníku či počítačového překladače).

puero: Ano, to jde. Ale asi bych to tak dobře nezvládl.

Zamila: Děkuji za hodnocení. Ale platí to z předchozího komentáře: báseň je určená k zamyšlení a myslím, že "prasárny" lidem vzbuzují takovou úroveň emocí, že jim zatemní rozum, a tak se do takové úvahy nehodí. Ale možná je to jen můj problém a většina lidí je zvyklá vést o prasárnách i suché, filozofické debaty. No, nevím...

puero: Ta báseň/úvaha nemá budit silné emoce, protože ty ruší myšlenky. Nicméně, pokud tam někdo chce puchýře na noze, klidně si je tam může připsat.

Ale děkuji za názor.

Jindruch: Děkuji za návštěvu a úsilí. Každý asi nemůže rozumět všemu, také jsou druhy umění, kterým nerozumím. Ale rozhodně nebylo mým záměrem šokovat, spíš jen vyjádřit myšlenku, že posedlost dokonalostí může vést na zcestí.

Souhlasím s Lenčou, že je to originálně znázorněno a má to hlubokou myšlenku. Ještě se mi chce dodat:

venku žije dívka normální, které každý rozumí
ǝdɐɥɔǝu nʞuǝʌ opʞıu noɹǝʇʞ ´ɐuɔǝʇnʞs ɐʞʌıp ɐʌʎɹʞs ǝs ɹʇıuʌn

Chtělo by to tu myšlenku rozvinout; mně připadá, že lidé ty převleky potřebují, aby byli pro druhé snesitelnější, příjemnější či atraktivnější. Bez převleku by se z ní stala dívka otravná a nešťastná, která stále něco chce, stále jí něco chybí, neví co a není bez toho spokojená. Proto si myslím, že takový převlek je dobré odhalovat, ale jen před někým, opatrně a po troškách.

Toto téma je mi blízké, zvlášť "jsem nikdo, dva v jednom". Báseň je zajímavě napsaná, i když ne intelektuálně, spíš jen "lidsky".

Amos Cháb: Děkuji za kritický komentář, cením si ho. Leč vzletnost chybí prakticky veškeré mé literární tvorbě a nemyslím si, že by to škodilo uvedeným myšlenkám. Podstatný je pro mě význam, obsah, myšlenky; jazyková stránka jen tehdy, je-li záměrným nositelem myšlenek.

S tím, že by to chtělo lépe promyslet, souhlasím, ale to už udělali předchozí čtenáři - viz předchozí komentáře.

A slovo holka, no, myslím, že to, jak na člověka působí, je otázka zvyku či stereotypu. Bývaly doby, kdy mě hovorová čeština iritovala, ale po přečtení Pána much to přešlo. Je to jen jazyk a dnes mě zase irituje přechylování. Tak jako může být vysoce hodnotné dílo v angličtině, může být i v hovorové češtině a nic mu to neubere na významu.

Severak: Děkuji. :-) Však styl Zeměplochy je vtipný celý, takže to je správně.

Lenča: Souhlasím. Je to nechutné a zvrácené, ale některé myšlenky prostě politicky korektním způsobem, aby to čtenáři pochopili, vyjádřit nelze. Děkuji. Mám radost, že se ti líbí. :-)

Amelie M.: Děkuji. Myslím, že jsi to vystihla, jde o ten kontrast a také o to, že člověk by se měl pokorně spokojit s tím, co má, protože když bude posledlý hledáním dokonalosti, povede to spíš k zrůdnostem než k něčemu ušlechtilému.

Severak: Děkuji za komentář. :-) Ta tvoje báseň se mi líbí, připadá mi spíš někde mezi dadaismem a surrealismem, ale vtipná rozhodně je.

Nicméně, já mám ze čtení tohoto svého textu trochu jiný pocit - jako by vyprávěl o světě, kde nefunguje čas a prostor. Všechny postavy jsou současně na několika místech, dělají několik různých věcí a všechny události jsou roztaženy od začátku až do konce a zbaveny zřejmé příčinné souvislosti. V podstatě si čtení takového textu vyžaduje vnímat vše, co v té povídce je, současně, což je již při tomto rozsahu povídky velmi náročné. (A teď si představ, že by to byla třísetstránková kniha!) Když to srovnám s původní povídkou, přišla tou transformací o řadu souvislostí, zejména o ty, na které se zaměřuje strukturalistická literární teorie. Na druhou stranu nepřišla o téma a jsou v ní stejné postavy.

casa.de.locos: Promiň, jinak ji vnímat neumím.

Povedená báseň, velmi se mi líbí, hlavně ta atmosféra, ale také formulace: "krev mizí v křišťálové tříšti". :-) Docela si pod tím dovedu představit, jak zoufalci přicházejí z moře, lidé umírají a kněží do toho nevšímavě řeční. Působivá situace a velmi pěkně vylíčena.

Nějak se mi tam významově nehodí ten verš "se svlékneš", zvlášť k těm holubům. Ale jinak tam zaznamenávám několik zajímavých myšlenek - hlasité ticho (vykládám si je tak, že oba mlčí, protože se stydí říct to, co chtějí, ale současně to o sobě navzájem vědí, takže jako by komunikace probíhala); to, že když druhá osoba odchází, začíná to tu první bavit; či ten bezpečnostní systém egoismu (ten docela osobně znám, není nad to uzavřít se do "ulity"). Možná mi ještě nějaká myšlenka unikla, ale celkově se mi to líbí.

Udělalo to na mě vynikající dojem. Líbí se mi refrén, který tomu dodává trochu tajemnou atmosféru, i použití public domain hudby na pozadí (v tomto případě ta hudba není ani příliš nezajímavá, ani přehnaně vtíravá a nebolí mě z ní hlava, i když na trvalé poslouchání by asi nebyla). Také se mi líbí, že text vypráví celkem konkrétní příběh.

Prodlevy jsou vynikající na přemýšlení. Mně například vedly k zamyšlení se nad tím, kolik mám soukromí. No, doma celkem dost, mimo domov zase skoro žádné.

Délka je přiměřená, na dnešní dobu, myslím, i celkem obvyklá.

casa.de.locos: Aha. Děkuji za vysvětlení.

Opravdu zamlžená, památkáře se mi v tom nedaří poznat.

Po přečtení mě napadlo toto:

Aby člověk řekl "můžu se ptát?", musí si nejprve přiznat, že něco neví a zajímá ho to. Položit pak správnou otázku je často mnohem náročnější než odpovědět. A položit ji ne Googleu, ale člověku, a dokonce správnému člověku, to už je opravdu obtížné.

Noviny a média vůbec jsou vlastně pro informování o problémech z podstaty špatný zdroj - jejich úkolem je informovat o tom, co se stalo, jenže většina problémů nemá charakter událostí, ale dlouhodobě neřešeného škodlivého stavu nějaké oblasti. Obvykle takový stav řešit nelze, protože by se řešení dostalo do rozporu se svobodou, se zákony, se soukromým vlastnictvím, se zájmy místních obyvatel, s něčími právy apod. Takže média vlastně odvracejí pozornost od skutečných problémů už jen snahou informovat o konkrétních událostech.

Mimochodem, vulgarita některých slov se v průběhu času mění; u některých slov klesá, u jiných naopak roste. Nebudu se divit, pokud se dočkáme toho, že Zemanův dnešní projev bude považován za spisovný a za sprosté bude považováno např. slovo invalida.

Souhlasím, že se nám to jednou vymstí, nicméně časem se nám toho vymstí určitě víc.