Gora: Děkuji, zvykám si sama na sebe. U těch starých věcí se mi tak třásl hlas, že ani nebylo možné je namluvit.Slzy i smích také proběhly. Je to velmi osvobozující.Zkusím si poslechnout někoho, kdo to dělá správně. Nějaký tip?!

Z té třetí jsem nadšená ;)

Líbí se mi :)

Mazec.

Zajímavá a líbí.

Pěkná.

Ta první je skvělá.

moc pekné.

Dvojka je lehká a okouzlující.

Minimum lásky je skoro vždy za maximum utrpení.
A časem,kdy na to nahlížím s odstupem,se mi po tom stejně stýská. Myslím po těch silných emocích, protože prázdno je jako chodit po okraji šálku a nahlížet neustále dovnitř.

Pozdě přesto brzy,asi je vždy důležité načasování.

Ať už je o medvídkovi nebo o hovně, je překrásně osobní jako obraz :)

Pěkné myšlenky :)

Gratuluji ;)

Rozkošná. A dotažená. Jsme boží odraz :)

Slova možná né,ale přiznat si jak na tom jsi,je první krok.

ukrytá v máku: No právě, mě přijde jakoby mluvil někdo jiný. Když si zvyknu sama na sebe , naučím se dýchat a nebát se sama sebe,bude to progres jako blázen :D

ukrytá v máku: Díky za tvá slova Maková panenko. Zkusím si je postupně namluvit všechny,abych slyšela rytmus,chyby a mohla některé ještě upravit nebo smazat.

Povedená.

Líbí se mi ten závěr.