 22.10.2020 12 564(16) 0 |
Z hladovky citů je hostina,
zas uvnitř žár hořet začíná,
vnější tlak a srdce pnutí,
krutě tě tlačí k rozhodnutí.
Ležíš, kolem noc černočerná,
sobě a všem máš zůstat věrná.
Smutně polykáš své hořké slzy,
vše zdá se být pozdě, přesto brzy.
Mám polibky, co slzy vysuší,
a zhojí tvé šrámy na duši.
Mé hlazení smutek zahání,
jak temnotu noci svítání.
Ze sbírky: To lepší...
23.10.2020 - 20:48Jednou tu Lásku snad už pochopíme a nebudeme jí bránit. Proč věrnost někdy tolik bolí, když jde o ušlechtilý postoj.?
23.10.2020 - 18:16Nádhera! Dostalo mě nejvíc "sobě a všem máš zůstat věrná". Přesné vyjádření toho šíleného rozporu v nás.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozhodnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bezláska
Předchozí dílo autora : Masky
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
