 22.10.2020 12 936(16) 0 |
|
|
Z hladovky citů je hostina,
zas uvnitř žár hořet začíná,
vnější tlak a srdce pnutí,
krutě tě tlačí k rozhodnutí.
Ležíš, kolem noc černočerná,
sobě a všem máš zůstat věrná.
Smutně polykáš své hořké slzy,
vše zdá se být pozdě, přesto brzy.
Mám polibky, co slzy vysuší,
a zhojí tvé šrámy na duši.
Mé hlazení smutek zahání,
jak temnotu noci svítání.
Ze sbírky: To lepší...
19.01.2021 - 11:09WinePoet
Moc hezká. Soucítím s ní.
23.10.2020 - 20:48Jednou tu Lásku snad už pochopíme a nebudeme jí bránit. Proč věrnost někdy tolik bolí, když jde o ušlechtilý postoj.?
23.10.2020 - 18:16Nádhera! Dostalo mě nejvíc "sobě a všem máš zůstat věrná". Přesné vyjádření toho šíleného rozporu v nás.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozhodnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bezláska
Předchozí dílo autora : Masky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
