 22.10.2020 12 1136(16) 0 |
|
|
Z hladovky citů je hostina,
zas uvnitř žár hořet začíná,
vnější tlak a srdce pnutí,
krutě tě tlačí k rozhodnutí.
Ležíš, kolem noc černočerná,
sobě a všem máš zůstat věrná.
Smutně polykáš své hořké slzy,
vše zdá se být pozdě, přesto brzy.
Mám polibky, co slzy vysuší,
a zhojí tvé šrámy na duši.
Mé hlazení smutek zahání,
jak temnotu noci svítání.
Ze sbírky: To lepší...
19.01.2021 - 11:09WinePoet
Moc hezká. Soucítím s ní.
23.10.2020 - 20:48Jednou tu Lásku snad už pochopíme a nebudeme jí bránit. Proč věrnost někdy tolik bolí, když jde o ušlechtilý postoj.?
23.10.2020 - 18:16Nádhera! Dostalo mě nejvíc "sobě a všem máš zůstat věrná". Přesné vyjádření toho šíleného rozporu v nás.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozhodnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bezláska
Předchozí dílo autora : Masky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)
