|
Trochu bohémská haiku
|
Ráno v nonstopu -
posouvám si po stole
frťana k ústům.
Prodavačka -
s vyplazeným jazykem
váží párky.
Odjíždíš -
mávám u vrátek
v tričku naruby.
posouvám si po stole
frťana k ústům.
Prodavačka -
s vyplazeným jazykem
váží párky.
Odjíždíš -
mávám u vrátek
v tričku naruby.
Karpatský: První dílko vyjadřuje rozklepané ruce notora, což bývám občas já. Někdy se ruce tak třesou, že toho frťana musím k ústům posouvat po stole, nejsem s to jej zvednout. Smutné haiku. Možná ho pochopí jen alkoholik :-) Ale původně jsem měl tohle dílko v této podobě:
Opilcovo ráno -
posouvám frťana
po stole k ústům.
Opilcovo ráno -
posouvám frťana
po stole k ústům.
Tiež sa pridávam k tretiemu. Pri prvom mám dve verzie, buď je pisateľ v nonstope sám alebo s niekým, teda s inými smädnými ústami.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
37 - 39 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 40 - 42
Předchozí dílo autora : 34 - 36

