Já jsem to nejdřív nechtěl komentovat. Poslední dobou se mi tvá poezie opravdu hodně líbí, tohle je výjimka. Chybí mi v tom to co Tě ctí, nezvyklý pohled na téma.
...Umírali pro správnou věc.
Vedle sebe. I proti sobě.
pokaždé když si tohle přečtu tak se krylovsky zeptám:
a co na to neznámý vojín?
https://www.youtube.com/watch?v=cq303GXK9qc

A já jsem někde slyšel, že to je ošklivé. O to to na mne působí originálněji. Zase sis našla mezeru na "literárním trhu." Umíš napsat báseň o něčem jiném než ostatní, nebo jinak. A to je moc dobře.

Je poznat, že to je starší kousek, dnes jsi vypsanější a některé tvé básně jsou ozdobou tohoto serveru.

K tématu:
Tvé smyslné rty a ty celý
jak málo stačí abych uvěřila
sama sebe tím uvěznila
Jen...
To cos mi slíbil jsi mi vlastně dal

Beru zpět
Nejsi tedy lhář
A co jsi vlastně lásko zač?
Proč slzy stékají na polštář
Už vím, tuším, v tvém vlastním ráji
i jiné ženy své místo mají


Co Ti vlastně dal? Sílu svého genetického potenciálu, kterou Ty podvědomě chceš přenést na své děti, kdyby se věci nechaly ve své přirozenosti, možná by k tomu došlo. On si je vědom, že tak působí na ženy a chce podvědomě co nejvíc svého genetického potenciálu rozdat. Takže pokud by se věci nechaly ve své přirozenosti, tak by měl spoustu dětí. Tím si druh zajišťuje zdravou budoucnost. Ale má to i své nevýhody, pro úspěch druhu, je třeba vychovat děti a k tomu je třeba sociálně jisté prostředí.

Orionka: Uchopitelnost kouzla mužskosti?
Nevím, co si za tím mám představovat...
:-DDDD

Aspoň máš jistotu, že to není prostatik. Prostatik by pět minut nezvlád.

Nabízí se toho spousta, tenký led může symbolizovat život. To pod ním propadliště třeba peklo, dotýkání se hvězd spiritualitu. Všichni tančíme po tenkém ledě, aby se ten tanec podařil musíme překonat strach i to tam máš. I víru v dobré až bude čím dál větší zima (smrt).
Moc pěkné.

Výstižně napsáno.

Svět je plný ne-lásek. Jak vlastně vypadá láska?

Úplně obyčejně:
https://www.youtube.com/watch?v=z7itUfP5HqA

Právě čtu Milence a vrahy od Párala, někdy mám pocit jako by si z té knihy vypadla, (nejen po přečtení téhle básně).

Jadrný životopis. V jednu chvíli jsem si říkal, že to nemá cenu číst dál. Závěr to ospravedlnil. Tím neříkám, že to je bůhví jaká poezie, ale není to tak špatný, jak to začíná, v tom je ten vtip. Otázka je kolik lidí to dočte do konce.

Koráby snů narazili na realitu, možná z obou stran, možná ne, možná i to je (negativní) sen.
Je to hodně originální. Co se týče rytmu, jak říká DDD volný verš má svůj specifický vnitřní rytmus, já tady nemám problém, má to adekvátní napětí.
Bezva.

Jsou to vlastně erotické verše. A vůbec nemyslím na sado-maso.
Hodně dobrý!
Proč to ještě nikdo nekomentoval?

Orionka: Vím, že si to nevztahovala na sebe a myslela obecně. Moc děkuji za kritiku. Nemám ambice se někam posunovat, ale tohle jsem odflák. Někdy si říkám, jestli v komentářích k cizím dílům nejsem moc kritický, na tomhle jsem si uvědomil, že když zcela rezignujem na kritiku, nebudem literární server, ale jen místo, na kterém si budem přihřívat svá ega, bez ohledu na upadající úroveň našich děl. Za sebe: budu přiměřeně kritický a budu přiměřenou kritiku u svých děl vítat. Můžeme mít na různé věci různé názory, to je normální. Tvoje kritika byla k věci a byla na místě.
Jen bych se zeptal, co myslíš tím, že to je volně uchopené, za frází "volně uchopené" můžem každý vidět něco jiného.

Orionka: Že je téma příliš intimní si nemyslím (vzhledem k tomu co tu občas čtu), že je volně uchopené podle mne není na závadu, spíš naopak. Kritika formy a zpracování je na místě a ve všem máš naprostou pravdu i já z toho mám takový pocit. Prostě jsem o tom chtěl psát už před lety, pořád to odkládal a nakonec jsem to spíš nastřelil než že bych s tím pracoval, s názorem (byla to chyba), že je lepší napsat něco, než nic (a to tu sám podobný přístup často kritizuju). Jsem rád, že jsi se k tématu v poznámce k obsahu vyjádřila. Čímž si to posunula.
Za což dík (i za tu vesměs oprávněnou kritiku).

Čekám rok kdy to sem vložíš. Bojím se to komentovat, abych to tím komentářem nepokazil. Je to o ničem a je v tom všechno. Je to dokonalý.

Moc se mi to líbí. Krásně vyjádřené osvobození. Myslím, že tvá poezie je tu nedoceněná. Udělám si na ni čas.

Yana: ...často lidé kteří hledají boha jsou v sexu zdrženlivý, to proto že vidí jen sexuální akt, v sexu se každý ukáže takový, jaký doopravdy je.
Moc se mi líbí tvůj závěr, ve své úvaze jsem se pokusil spojit zdánlivě neslučitelné, víru jak je chápána v našem křesťansky ovlivněném prostředí (proto ta zmínka o Boží milosti, Boží milost je úžasná součást křesťanství, které východním naukám, které mám jinak mnohem raději chybí, nebo tam není tak výstižně vyjádřená) a otevřenou sexualitu Sex je především komunikace, komunikace ve které se každý ukáže takový jaký je, možná je to ta nejčistší komunikace duší, přičemž můžou mít "holé" duše účast na něčem vyšším, je-li jim dopřáno. Pohled na sex jako na pudové uspokojování potřeb tuhle komunikaci degraduje. Ikdyž pudovým uspokojováním sexualita bezesporu je také a vůbec tím není špatná, možná je to právě o té schopnosti popustit otěže, zbavit se jakýchkoli konvencí a společenských nánosů (i těch co k sexu přistupují otevřeně), schopnost doslova "odevzdat se". Pokud se ale odevzdáš špatnému člověku, může ta mít katastrofální následky, takže i jistá zdrženlivost je na místě.

Myslím, že to je zajímavé téma. Které není zcela postižitelné. Čekal jsem, že se tady rozvine diskuse, zatím se tak nestalo.
každopádně moc velkej dík za komentář.

Moc se mi líbí pointa!

Angažovaný text, aby nebyl jen tvůj, aby přiměl co nejvíc lidí minimálně k zamyšlení potřebuje silný slogan.

Budem‘ se odcizovat konvencím a ne sobě!
Proč ne láska, víc než všechno?
Budem‘ spolu strkat kytky do hlavní
Je to stále nutné
víc a víc...
(J. J, Ježek +1985)

Námět asi není příliš originální, pointa asi není bůhvíjak silná, ale...
Ale, moc hezky se mi to četlo. jsem takovej nostalgik a užil jsem si smysl pro detail. Nalepená sedačka na stehně, pach nafty, kořeněný štiplavým potem, vedro, jinde zas pach moče. Ty věci prostě BYLY a dokáží, alespoň pro mne, ZPŘÍTOMNIT MINULOST. Příjemný čtení.

Myslím že si najela přirozeně na linku melodie, ale nedokázala si ji udržet do konce.
První čtyři sloky pravidelně střídáš sdružený a střídavý rým, díky tomu to působí tak melodicky a svižně, pak už používáš jen střídavý rým a to tomu uškodilo. Myslím žes nad tím nepřemýšlela, prostě to tak z tebe vypadlo.
Pak se mi nelíbí některé rýmy:
žena-sténá mi zní jako slunce-žblunce.
Líbí se mi jak si prostřídala první a druhou ve druhé a čtvrté sloce, výborně to vystihuje, že přesto že jsou protikladné, tak jsou stejné.
Nejvíc si toho dostala do poslední sloky, obě mají dvě tváře, tvář radosti a tvář smutku. To je takové rozdvojení osobnosti na druhou.

Povídka je rozhovor psychologa s obětí znásilnění, Nejde mi k tomu název. Psycholog je vypravěč, mám důvod se domnívat, že vyjádření v názvu koresponduje s jeho názorem na nešťastný případ. Byl by to z jeho strany velmi povrchní úsudek. Chybí mi rozplétání příčiny, proč dívka za milá slůvka nechce vidět realitu. Třeba se ji nedostávalo milých slůvek v dětství. Třeba debil není ta dívka, ale nepřiměřeně autoritativní rodič. Třeba to "hloupé" znásilnění je jen špička ledovce, nebo poslední článek řetězu, který musel přijít. Jsou v životě situace, kdy se nezachováme adekvátně, prostě nemůžeme jinak, z různých příčin.