Líbí se mi to jako celek. Co se týče jednotlivých haiku největší dojem na mě udělalo předposlední. tam je to zachycení okamžiku (s přesahem do humoru), nejsem odborník na haiku, ale něco takového bych v něm hledal. Podle mne by to mělo být něco jako fotografie, zastavení času. Jsou povolanější než já...

Amelie M.: Jsem to ještě já?
Kdo ví.
Díky moc...

Amelie M.: Každá fáze vztahu je hezká...
Díky moc.

Hm, já dostat do ruky takový nástroj...
Nakoupil bych na půl roku proviant, zavřel se s ním a cvičil a cvičil a cvičil.
To by bylo aby ze mne nebyl virtuos.

Náčelník Holá Ruka: Bílá noc - je vše vidět. Nejpoetičtější moment celé básně a skvělá pointa. Pokud je muž křehký pod tvým dotekem, asi se neprojevuje jako muž, přesto ho máš ráda. Tohle téma tu nebývá časté.
U mě hodně dobrý.

První půlka je super, má pevnej rytmus a pěkné rýmy. Pak se Ti to rozpadá rytmicky, druhé půlce schází i větší nápaditost a gramatické rýmy v závěru tomu taky nepřidaly. První půlku beru + myšlenku že ze vzdušných zámků ruinách bydlíme.
Přesto jsem se s tebou tady rád potkal. :-)

Yana: Na to jsem se těšil k Zamile, že budu s básníky při sklence červeného něco takového sdílet, snad někdy příště.
Díky moc básnířko.

taron: Jste lepší než ženský co nebásní. Kam se na vás hrabou ženský v práci.

Vystavěl si to hodně neobvykle, ale zapadá to do sebe. Podobným způsobem napsanou báseň jsem tady asi ještě nečetl. Jo umíš.

Když se podívám na tvůj věk, tak musím říct, že to nemá žádnou chybu. Je to upřimná výpověď citlivé devatenáctileté holky, navíc brilantně vypointovaná.

Závorky tam nech. Dodávají tomu hravost.

Kdybych šel kolem, zdráhal bych se Tě utrhnout, abys neuvadla. Jenže je v tom tak silně nakoncentrovaná touha, že bych se asi neubránil. Co by přišlo potom? Asi nějaké přísné potrestání, něco jako vyhnání z ráje...

Tohle já vnímám hrabětovsky, ale není v tom snaha napodobovat Hraběte. Je v tom spontánnost ale nepůsobí to nedodělaně. Je to poezie, kde nenajdeš začátek a konec. Proč ne?

Myslím, že je to hodně dobře napsáno. Nastiňuje to téma života a smrti, ale nevnucuje to žádný pohled, žádné řešení. Každého to nechává ať si to přebere sám jak uzná za vhodné. Je to vyspělé dílo.
Něco ti připomenu:

https://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=2776-vzkriseni

...a pochopí-li umrlec
že je nikdo
pak volejme mu třikrát sláva...

V tom nacházím ironii :-)

Nejlepší básně se netváří jako velká poezie. Je to prosté, nepřizdobené, ale nepostrádá to fantazii.
Tohle očekávám od poezie.

Připojím se k náčelnikovi. Rýmy nejsou pěkné, libovolně měníš verš i rytmus. Jsi vynikající ve volném verši. Při volném verši se jde 100% po pocitu. Báseň s rýmy se tvoří úplně jinak. Takhle to není ani rak ani ryba.

Amelie M.: Děkuji za upřímnost.

korálek: Nádherná srdečná reakce. Díky moc!!!

Mamka: No nádherně si to rozvinula!
Díky moc.

Já jsem chtěl vojnu jen primitivně přežít. V takové hloubce bych se vyjádřit nedokázal. Takže se mi to moc líbí. První část básně by se dala použít pro kohokoli v závislém (nesvobodném) postavení. Třeba pro prodavače.

říkal jsem si
nesmíš ztratit tvář
padaly na mě saze a kvílení výhybek
a v tu chvíli jsem cítil
jak se můj úsměv mění v škleb