Noci

Dívka s něžnou duší odkojená klasiky a nesmělý chlapec, žádný Vilém Dobyvatel, který sice ví, že ženy jsou krásné nástroje, ale nevyniká v umění je rozeznít, neví, jak na to a ostýchá se zeptat, co by se jí líbilo. Je z toho celý špatný a pak až příliš podléhá mottu dnešních mladíků:

Když ti z koutku visí válec,
pak jsi správný světa znalec.

Ale dívka ho má i tak ráda, s celou tou jeho nesmělostí, (ze které se ale může dostat!) jak správně podotkl kmotrov. :-)

Yasmin: Ach ano, na tom mostě stalo se mnohé.. :-) Moc děkuju za krásná slova!! :-)

kmotrov: Je to přesně tak, jak říkáš, moc děkuju za krásný komentář! :-)

Náčelník Holá Ruka: Původně to bylo zamýšleno volnoveršově, nicméně výsledek dopadl takto :-) .

Bílé noci... to je asi spíš na individuální interpretaci, v tomto případě však vychází z knihy od Dostojevského. Bílé noci sice bolí, ale mimo to jsou i plné naděje (i když většinou víme, jak to dopadne..), a jak říká kmotrov - jsou tak hrozně jasné.. a bolí trochu jinak ;-) :-)

taron: Děkuju! :-)

Tak křehce uchopená, tak moc je krásná, ten konec je opravdu povedený. Nádhera. A ten most... jak důvěrně ho znám :-)

Náčelník Holá Ruka: Bílá noc - je vše vidět. Nejpoetičtější moment celé básně a skvělá pointa. Pokud je muž křehký pod tvým dotekem, asi se neprojevuje jako muž, přesto ho máš ráda. Tohle téma tu nebývá časté.
U mě hodně dobrý.

taron: Tedy! Tuhle poznámku jsem čekal od sebe!

Já tedy přiložím jiné-bílé, mohla ses asi držet jenom volnoverše. Jinak to je hezky obrazotvorné a je to mnou podporovaný formát dvou krátkých strof, ale ten závěr tomu bohužel ubírá, asi že nevím, jaký je rozdíl mezi Bílou a bolestivou nocí... Ale to už chyba je mezi židlí a klávesnicí na mý straně.

verš dotekem, potokem mě tam vadí, neboť ostatní je bez, jinak dobré, výborné, má to šťávu, je v tom cit.