|
...ovšem dávno tomu již, ale nějak se mi připomnělo
 31.07.2017 7 1264(17) 0 |
říkal jsem si
nesmíš ztratit tvář
padaly na mě saze a kvílení výhybek
a v tu chvíli jsem cítil
jak se můj úsměv mění v škleb
to co vyprávěla kola kolejím
cítil jsem a stál v pozoru
a naslouchal moudrému fekalizmu
který mnou mlátil o zem
a natáčel mě na světové strany
ano stál jsem hluše a němě
a květiny začaly prorážet kůrku země
a já je zašlapoval zpět
pořadovým krokem
nesmíš ztratit tvář
padaly na mě saze a kvílení výhybek
a v tu chvíli jsem cítil
jak se můj úsměv mění v škleb
to co vyprávěla kola kolejím
cítil jsem a stál v pozoru
a naslouchal moudrému fekalizmu
který mnou mlátil o zem
a natáčel mě na světové strany
ano stál jsem hluše a němě
a květiny začaly prorážet kůrku země
a já je zašlapoval zpět
pořadovým krokem
16.01.2018 - 19:00Amadeo´´: Všiml jsem si, že jsem neodpověděl. Nikoli z přezíravosti, ale z pouhé roztržitosti. Inu patřím ke generaci, která měla vojnu povinnou. Je to těžká otázka. Myslíš, že průchodem nenormálnem se z Tebe stane někdo lepší. Může a nemusí. Můžeš odporovat, přejít do pasivní rezistence nebo se zlomit. Takže žádná jistota. Rozhodně tam ovšem člověk zhrubl a okoral. No a nakonec máš kolem sebe stále dost lidí, kteří žili a nežili za komoušů. To je podobné.
02.08.2017 - 10:45Tuto báseň vnímám velmi silně, i přesto, že už patřím ke generaci, u které došlo ke zrušení povinného vojenského výcviku. U odvodu jsem ještě byl, ale vojna už mě minula.
Pokud mohu mít na Tebe otázku, jak ji vnímáš po letech Ty? Je to opravdu tak, že muže posiluje, že mu mnohem víc do života dá než sebere? Nebo jej třeba ovlivní na celý život?
Pokud se mám vrátit zpět k básni, konec na mě působí velmi silně:
ano stál jsem hluše a němě
a květiny začaly prorážet kůrku země
a já je zašlapoval zpět
pořadovým krokem
Pokud mohu mít na Tebe otázku, jak ji vnímáš po letech Ty? Je to opravdu tak, že muže posiluje, že mu mnohem víc do života dá než sebere? Nebo jej třeba ovlivní na celý život?
Pokud se mám vrátit zpět k básni, konec na mě působí velmi silně:
ano stál jsem hluše a němě
a květiny začaly prorážet kůrku země
a já je zašlapoval zpět
pořadovým krokem
01.08.2017 - 12:34Já jsem chtěl vojnu jen primitivně přežít. V takové hloubce bych se vyjádřit nedokázal. Takže se mi to moc líbí. První část básně by se dala použít pro kohokoli v závislém (nesvobodném) postavení. Třeba pro prodavače.
říkal jsem si
nesmíš ztratit tvář
padaly na mě saze a kvílení výhybek
a v tu chvíli jsem cítil
jak se můj úsměv mění v škleb
říkal jsem si
nesmíš ztratit tvář
padaly na mě saze a kvílení výhybek
a v tu chvíli jsem cítil
jak se můj úsměv mění v škleb
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Něco o vojně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podzim
Předchozí dílo autora : Z horka
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Mari» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.
