přidáno 23.05.2026
hodnoceno 0
čteno 6(0)
posláno 0
Mám post být slouha člověčí.
Nechci se dostat do řečí.
Poslouchám hudbu krásně znít.
Z té krásy se dá i přiopít.

Mám rád cesty pěší,

květena nic neřeší.

V korunách pěvci znící,u

pomníčku pár svící.

Mám post lidského slouhy,

někdy je život moc dlouhý.

Radost dělají drobnosti.

I když denně jsou starosti.

Bosky se projít rosou.

Netřeba s žádnou glosou.

Někdy je život fičák,

no prostě velkej sičák.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bosky rosou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Kde je studánka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming