Výstižný. Dobrá mini!

Souhlasím s Jiřím, taky mi moc hezky, nenásilně plyne. A má moc příjemnou atmosféru.

Čistá krása.

Pěkná :-)

Opravdová, hluboká, svým způsobem dojemná. Krása.

Nádherná. Dotkla se mně někde opravdu hodně hluboko a bude tam ve mně rezonovat ještě dlouho. Úplně mě připravila o slova. Vážně je asi nenazvatelná....

Mně se líbí. Baví mě právě ta lehká nadsázka a neotřelá vyjádření. Pěkná hra se slovy.

kekebreke: Díky, i za tvůj druhý komentář.)

Nádherný nápad! Vážně moc pěkně zpracováno a vyjádřeno...

Moc povedená. Něžná, křehká a plná krásna. Tento pohled na svět (a na jaro) sdílím!

Souhlasím s tím, co již bylo řečeno. Nádhera!

:-)))

Yana: Díky za tak úžasný komentář! Neskutečně moc mě potěšil... Jsem moc ráda, že to v tobě vyvolalo něco takového, to je víc, než bych si mohla přát. Děkuji.

Ta se moc povedla. Akorát mi připadá, že ke konci nějak zadrhne rytmus (v místě "jak vodopád zněl", tam to nějak nevychází, alespoň mi to tak připadá), ale možná je to jen můj subjektivní dojem. Celkově se mi první sloka líbí víc, ta plyne skutečně nádherně. Jinak je celá báseň něžná a plná zajímavých obratů.

Taky nad ní už nějakou dobu uvažuju a asi musím souhlasit s Yanou. Jen ta škola mě tam taky trochu ruší. Myslím, že nejlépe to asi vystihl DDD. Krásná je i tak... :-)

Ta se mi líbí moc, moc! Výstižná, silná miniatura. Taková aktuální mi něčím připadá... Cítím zmatení, ale ne zcela negativní, takový okamžik zastavení, kdy se člověk náhle zamyslí a ptá se sám sebe "Kde to vlastně jsem? Co tady dělám?". Přeju ti, ať se brzy najdeš a po tom dešti a duze přijde třeba taky sluníčko ;-)

"a nebude to za bolest" ...

Nádherně doplňuje mé dnešní přemýšlení. Párkrát se mi to už podařilo, dívat se na svět očima ptáků... vlastně celkově mi připadá, jakoby vystihovala to, jak se poslední dobou cítím. Je mi velmi blízká. Opravdu nádherná. Moc se ti povedla.

Já mám právě ty tvoje zamyšlení, které si člověk může přebrat po svém, moc ráda... A tohle se povedlo. Připadá mi taková očisťující. Jakoby ta voda vše smyla...

Jestli něco dokážeme, tak přemýšlet nad tím určitě... ale dokážeme to opravdu rozpoznat, vycítit, kde je pravda? To už je tvrdší oříšek. Já se o to každopádně snažím (více i méně úspěšně), ale myslím si, že lidstvo obecně ještě čeká hodně tvrdých zkoušek, než se opravdu probere(me). Takže uniká, rozhodně si myslím, že uniká, a zrovna to, co je ve skutečnosti nejdůležitější... Pevně ale věřím tomu, že to má všechno svůj čas... a smysl.

Úžasné obrazy, tak krásně vyjádřené. Dojala mě. Provoněla. A zastesklo se mi po jaru, které už skoro vypadalo, že je tu. Snad už brzy.