19.05.2015
10
Už je tu zase dnes
ta posvátná hloubka

Země promlouvá
a já
jen tak proplouvám
skrze to ticho
a trochu trpím závratí
když věší se mi na paty
ta věčná tma



Pak ale vracím se do středu
(vší silou co dovedu!)

a za devatero
vyplakanými řekami
nacházím vše
co ještě je před námi




Už je tu zase Dnes

Ta posvátná hloubka
ze mě promlouvá

Ticho odplouvá
i tma
zas jiným se věšet na paty

Co včera platilo
dneska už neplatí

Už nebojím se těch řek
a ani hor

Přijímám
zvláštně nad věcí

Snad proto
vidím
za obzor
 13.07.2015 17:19
Yasmin: Jsem ráda za každého čtenáře, kterého se moje poezie dotkne. Děkuji!
 04.07.2015 16:35
 Yasmin
Takové věci čtu moc ráda, dotýkají se mě, velmi. Krásné čtení.
 26.05.2015 18:08
Akaia: Moc děkuju... :-) Vtipný je, že tě ze všech těch chybějících čárek tahá za oči zrovna tahle... na tam totiž původně byla a pak jsem si řekla, že ji smažu, když je jinak celá báseň bez interpunkce :D
 24.05.2015 19:50
Nechápu, jak to děláš, ale u tvých básní mi vždycky běhá mráz po zádech :) Trošičku mě tam akorát tahá za oči ta chybějící čárka mezi silou a co, ale vzhledem k tomu, že celá forma básně je volnější, tak to asi nevadí. Jinak špice ;)
 24.05.2015 15:25
Zamila: Megynka: Moc díky, holky, za přečtení i milé komentáře ;-)
 24.05.2015 09:36
 Zamila
Moc pěkná a kvalitní báseň ! Moc pěkné a nenásilné sem tam rýmy :-)
 24.05.2015 09:34
Krásná, moc pěkně se čte!
 20.05.2015 15:24
ŽblaBuňka: vanovaso: Moc vám děkuji, potěšili jste mě :-)
 19.05.2015 22:27
líbí
 19.05.2015 16:58
Ach ta je krásná, zakládám... cítím ji, vnímám, krásně se recituje... nebo spíš tichým hlasem čte ... tak to mám ráda...jedna, co mě po dlouhé době velmi oslovila...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.