Myšlenky z dlaní jitřenky

-

jako obraz mléčné dráhy
a slunce skrytého v mileneckém objetí

jako obraz
pro lásku rozprostírat dlaně
- bez záruky rámu

- bez záruky
milování

tak fantaskně sní komety


a plášť jim hýbe s páteří...


"Jsem jako člověk!" řekla hvězda

"Jsem jako člověk než se narodím!"

A básník stál a sotva celý
prst údivem k ústům přiložil.

-

"Kde vůbec bydlím?

Vždyť ani nehořím
jen celá uvnitř sebe
vysílám signály až pod klíční kost lidí

nekonečno mým úzkým kruhem

tam kde křičím!
Slyšíte mne? Kdo to vidí?

Nebe se češe očima.
Nebe se češe očima jako plody malířova díla. "


-

Jsem jitřenka která
nikdy nespala než zahlédla svou tmu
z pod oka dalekých
dětských snů

nikdy by za to neplakala


i prázdnota pode mnou skrývala klubíčka velkolepých příběhů

"Jednou se vrátím

jednou se vytáhnu
a obejmu svět

obejmu svět
a ukážu lidem

že nebe je ve všem
co jsem milovala."

-