...
 08.05.2010
1
ztracena v tvoji melancholii
pocitam posledni vteriny
jediny pisnicky.

snazim se vyjadrit
nevyjadritelnej pocit
a citim se prazdne.

vsechno kolem
leti
a ja
pristavam
nekontrolovatelne na zem.




chci pocitit lasku
taky z druhy strany.
tak jako driv, bejt milovana.




a nevim, jestli to chci jen proto
ze nejsem.

nebo proto

ze jsem clovek.








adresat neni
mluvim do prazdna
a necekam odpoved.





pro me neexistuje*
 08.05.2010 22:51
...Proč mám pocit, že Ti rozumím...? Jen si myslím, že adresát existuje...někde v podvědomí ... jen ho nechcem, nemůžeme...možná se bojíme pojmenovat ... Díky, hezký...
kuju...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.