Prolog k tomuto zoufalému příběhu.
 17.12.2021
6
Máš vilu , překrásnou zahradu
a stříbrný Porsche
a taky koně, zlatého retrívra a morče
ale já mám jen postel,televizor
a starou herní konzoli
a na rukou obrovské mozoly.

Jsou od gamepadu
a nebo snad analogové páčky
a nebo se vytvořili z pravé lásky
potkávám tě každé ráno
ty jedna extravagantní dámo
kráčejíc po ulici
potom až do večera mám tě v palici.

Avšak odvahu oslovit tě jsem nikdy nenalezl
nejsem totiž John Lennon ani Mick Jagger
a tak tě alespoň sleduji tajně
ve vaně u kadeřníka i v sauně
a sním o té tvé fauně.

Já vím že to nezní zrovna romanticky
a námět zdá se být trochu erotický
ale proč si zakazovat to co se může
já tebou posedlý chci se dotýkat tvé kůže
a chci aby jsi ze mě udělala muže

Jenže je po setmění
a já zase nemám štěstí
dostávám od tvého přítele pěstí
teď ležím v krvi u plotu tvého domu
a ještě mě okradla partička romů.

No to byl ale zase den
snad pomůže mi dát si do nosu dren
tak vracím se do bytu zpátky
a začínám psát tento zápisník lásky
právě ve chvíli když dočítáte tento krátký prolog
já si zase zoufám proč nejsem gynekolog
 18.12.2021 08:18
Skvělá básnička ! Moc se mi líbí, smysl veršů a vtipné části. Prosím další, máš krásný styl
 18.12.2021 00:28
Psavec: to byl účel :D
 18.12.2021 00:28
LudvíkRoiSoleil: Děkuju :)
 17.12.2021 18:18
:) jo, já taky
 17.12.2021 18:12
Pobavila.
 17.12.2021 12:56
:) jo, zasmál jsem se.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.