Tak tedy sbohem (a šáteček si kup, klidně tvarohovej)

Otevřu klece sýkorkám
a nasypu jim zobání
Možná to bylo naposled:

kdy stála jsem ti za pohled,
kdy vzals mé srdce do dlaní.
Kdy se neprobouzíš sám.

V mém nitru byla spousta tmy,
když jsi mi vyšel v ústrety
Zapálil oheň,který stále hoří

A mosty už se nerozboří,
tak jako kdysi,před lety,
kdy jsem netušila, že tě vůbec znám.

Naposled vžít se v jeden dech.
Do kapek potu na zádech.
Cítit tep ve spojených dlaních.

Snad sýkorky se neporaní,
když budou létat jen v mých snech...

A snad se zase vrátíš k nám