přidáno 11.07.2026
hodnoceno 3
čteno 7(1)
posláno 0
Chtěla bych kouzelnou tužku,
co zachytí tu krásu kolem …
Skály, kapradí, mech, kvítí …
koruny stromů,
když přes ně slunce svítí

Ale mám místo ní tuhle pušku,
co kouzlem škrtne, zkrátí,
cokoliv živé, ve smrt zvrátí
bez krásy, bez linek, bez naděje,
v smrti jsem pro život za zloděje

díry do času živých těl
spouští se spouští zlo všech zel
přidáno 11.07.2026 - 23:56
človiček:

Cesta ke světlu,
kde tak často se padá,
A chytáš se všeho,
... co se nerozpadá

Až rozpadne se všechno
v pouhý prach
Teprv až tam
zmizí strach
přidáno 11.07.2026 - 23:47
Cesta ke světlu,
kde tak často se padá,
A chytáš se všeho,
... co se nerozpadá

Až rozpadne se všechno
v pouhý prach
Teprv až tam
zmizí strach
přidáno 11.07.2026 - 23:16
Teprve v čase, který člověk možná nemá
v černotě zjeví se mu krása němá.
Teprve v hodině poslední On ví
co jiní netuší. Pokud pak víru v ten
poklad má, cestu k světlu rozpozná. Ví
že již nemá co zhatit a poznání nelze
již ztratit a kdyby už nedostal se na hladinu
vděčný bude za tuto poslední změnu neboť
vesmírem lásky stává se za odměnu.
Vítám tě Ellie

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» nováčci
Ellie postapoetry
» narozeniny
Vraťa [16], Antony Picka [15], Janna [12], Liška [11], darkmatka [1]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Meluzina :
Skvěle ovládá kritické myšlení a polemiku, vyzná se v politice i literatuře, umí poradit a její rady jsou tvůrčí a hodnotné, stejně jako myšlenky v jejích dílech.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming