Psavec: Neu: Miňko: Chronoss: Homér: Dandy: Všem moc děkuji a zdravím! :)
Zajímavá forma. Zajímala by mě tvá inspirace. Něco v tom nacházím, byť v tom poetično je, váhám, zda je to pro mě ještě báseň, nejsem si jistá proč. Nakonec ji v tom ale vidím. Rozsypané řádky mi nevadí, ladí mi s těmi rozsypanými prkny hned v úvodu (a v závěru vlastně taky).
Za mě umně vložený sem tam rým není vázaný verš. Tak to mám naopak nejradši. Je skvělá, díky.
Už ten první řádek, joo. Super a dík, když je život hořký, ráda o tom čtu i jinde.
Líbí se mi, ale musím souhlasit s orionkou. V duchu jsem si ji upravila a vychutnala si ji pak mnohem víc.
Myslím, že staroegyptský bůh slunce by mohl pomoci:) Je to super, i ty nespisovné výrazy mi tam ladí.
Souhlasím s homérem, že básnicky by se to mohlo trochu doladit. Ale je to takové upřímné, autentické a té náladě víc než rozumím. A mám raději toto než rýmovačky. :) Jo a ten kaštan v kapse!!! Nosím taky. Nejlepší antistres.
Trochublázen: A to je právě takový mýtus. Nemusí… klíč k přežití vidím spíš právě ve snaze to přijmout. Že některý věci člověk nezmění.
Dandy: Co bych dala za trošku ošumělosti, normálnosti nebo i nudy:) Ta tam šeď asi trochu mystifikuje. I tak děkuji.
puero: Nebo nemělo existovat… tak. To mi trochu dodalo naději, že přeci jen ji někdo rozklíčoval. I kdyby ne, ústřední motiv a jeho zdánlivou neobvyklost v dnešním světě jsi zachytil. Ono vlastně není divu, že je pro lidi nepochopitelná. Je to přímá úměra k tomu, kolik lidí skutečně dokáže pochopit nebo vůbec ví o existenci situace, o které tam píšu. Nepochopení čtenářů víceméně odpovídá nepochopení v reálném životě.
Homér: Díky za rozšíření obzorů, o takovém bizárku jsem neměla ani ponětí. Já měla jednu nečitelnou s cukajícíma koutkama, pak Umbridgeovou a jednu spící. Jojo, jaro daleko, někdy už po podzimu přijde jen zima.
Vzhledem k tomu, že i já ji hledám, chápu a oceňuji, jak hravě jsi s tématem naložil.
Moc hezká. Naprosto vyhovuje mé náladě. A nepodléhej, budou i lepší dny
Homér: Tak já tu v zimě budu. A možná mi to ani nevadí..co jsem se krapet zcvokla, slunce a malebná krajina a krásné počasí mě ničí. Vánoc se ale děsím...
Plynové lampy. To ještě existuje? Když si tak člověk uvědomí, co všechno ještě existuje a přitom by existovat už vlastně nemuselo. Nebo nemělo existovat.

