mannaz: Děkuji. Tohle je zajímavé, mně přijde, že často píšu až moc přímočaře a naschvál někdy umazávám, tedy učím se to, aby to bylo trochu zastřenější. A tady mi to přišlo tak jasné, že jsem se nad tím ani nepozastavila, protože to vidím úplně živě před očima. Evidentně to ale neumím přenést tak, jak bych chtěla. To léto je už jen vzpomínka. Na to nejhezčí období mého dětství. Je tam ale jen jedna drobná indicie, jinak by to tam asi našel jen někdo zasvěcený, kdo tam byl taky. A možná až s tímto vysvětlením by mohlo být více zřejmé, ke komu v té jedné části tedy mluvím. Každopádně děkuji, možná se ještě zamyslim, co by se v ní dalo změnit, aby byla srozumitelnější. I když já vlastně nevím, jestli bych to tam chtěla napsat naplno. Mně osobně se takhle líbí právě pro ty vzpomínky. Ale chtěla bych to dokázat přenést i na čtenáře.

Marně se mysl má snažila honiti Bycha,
výsledkem bylo jen bolení břicha.
Chudák břich z bolení vrhnul
a co Bych? Ten prevít, zdrhnul.

Promň,že Ti do toho až tak lezu, ale je to nejrychlejší způsob, jak Ti naznačit pokus o zhutnění textu. A ještě by se dalo zakrojit, ale to musíš sám. Dík.

Pěkný

Psavec: V dnešní době ho již moc není.

Optimismem zrovna nehýříš.

Posmutnělá, ale snad jednou...

Nahrávka není děsná.
Tolik krásy je tam. Kdyby někdo vařil léto, bylo by to podle tvého receptu.
Ale pak je tam taky smutek a strach. To úplně nedokážu pochopit. Přijde mi, že se bojíš ztráty tvého léta a nechceš se ještě vzdát.
Každopádně krásná!

Leslie: Rozumíš úplně přesně. Moc mi teď psát nejde. Což o to, řemeslně bych to asi zvládla, ale neumím do toho dát nic navíc.
Ale máš pravdu, krapet to pomohlo. Děkuju!

Psavec: Děkuju

Dandy: To je pravda, ale někteří kreslíři jich přesto přidají nemálo.

Já tomu pocitu dobře rozumím, a přenesl se na mě dokonale. Připomnělo mi to jednu mou dávnou báseň, sice vánoční místo jara, ale s podobným vyzněním. Vlastně je to velmi smutné, byť jaro krásné popsané. Ale to je možná právě ono, někdy je duševní bolest (třeba i potlačovaná) v kontrastu s něčím pěkným, co by v člověku MĚLO vyvolat pozitivní emoce, o to neodbytnější. Trochu působí jako počátek lehčí formy deprese (v případě, že by to byl stálý stav). Nemožnost prožívat pozitivní emoce. Je-li to ze života, přeji, ať je líp. To vypsání často pomůže…

Morfeus: To nevím a netýká se mě to. Nehodlám se tím zabývat a i tohle píšu jen proto, že se mě přímo ptáš. Tím na toto téma končím.

Kouzlo krajiny dokáže chytit za srdce.

pedvo: já tomu rozumím, ale proč nikdo nenapíše jí, že všude prudí? To nechápu ;) měj se fajn

Morfeus: Samozřejmě, že to neberu negativně. Jinak je to ovšem s tvou zmínkou o místní moralistce - vyřizuj si s ní svou averzi u jejích děl a komentářů. Mně tady piš, co se týká mého díla, případně dalších komentářů u něj. Ahoj.

pedvo: stojí, je to reakce pro toho, kdo to psal. Místní moralistka to asi nechápe, ale snad to nebereš negativně. Dávám jen postřeh, co z toho cítím. Nic víc. Je na autorovi, jak s tím bude dál pracovat. A ten, kdo na slušně napsaný komentář reaguje nepřátelsky, tak sám si pod sebou podřezává větev ;) díky za odpověď :)

Hanulka: Psavec: Děkuji vám oběma za pochvalu.
Morfeus: Jsem rád, že sis početl a považuješ mé dílko za docela pěknou věcičku. O dalším jsem popřemýšlel a tak nějak nevím - asi bys musel být konkrétnější. Balast - všechno má nějaký význam. Čárky - běžná interpunkce; někdo ji v básních vynechává, já jí nechávám její funkci. Předložky - tomu už vůbec nerozumím, patří k běžnému používání jazyka, jakož i různé pády, včetně třetího a šestého. Aršíky - malé listy papíru, jaké zamotání? Také nevidím žádné přehození, vše je, jako když plyne běžná řeč. Dík, že ses tím zabýval i z této stránky, nenapadlo by mě, že by to někomu mohlo stát za to. Ahoj.

Homér: Mám ho teď na zkoušku, abych nebyl úplnej boomer, ale asi prostě jsem. Je to přesně taková kktina, jak jsem myslel.

Hanulka: Děkuji. Děkuji za zastavení. Jaro je tu a s ním i naděje.

človiček: Děkuju! Příroda mě ještě pořád dovede, když ne nic, aspoň utěšit.