Laskavá, plná lásky a krásně plyne...

Lenča: Ptáci už zpívají tak nějak jinak - jako zpívávají před jarem... ale zatím jen někdy.

Moc fajn, s nadhledem :)

Lenča: Máš pravdu. Ale tahle nepřišla před spaním. Normálně se mi zdála. Vím, že to bylo zhruba ve čtyři ráno. Proto jsem si ji po probuzení pamatoval :-) Děkuju :-)

Zajímavá, líbí se mi. Jen jsem ráda, že sny snad ani nejdou zavraždit .)

Jj, ty před spaním přicházejí tak lehce, samy...
Nádherná :)

Krásná básnička :)
A k tomu zajímavá debata s ohromujícím závěrem .) Tak jaro se jen schovalo - kdo by to do něho řek... :D Ale je fakt, že ho taky některé dny tak jasně cítím ve vzduchu.

Hlavně že umí hořet .)
Krásná báseň :)

Amelie M.: Děkuji, když já mám ještě pořád trochu proublem být stručná :D

Orionka: Děkuji, dávám tomu zas o trochu víc :)

gabkin: No jo, znáš to... :D

vanovaso: Děkuji :)

Nerovnovážná stavba nevadí, je to volný verš, má to svůj vlastní (jak řekl DDD vnitřní) rytmus.

kmotrov: Děkuji za vysvětlení. Už Jiří si všiml nerovnovážné stavby, ty píšeš o frázování... asi tam oba jako pozorní čtenáři vidíte, že báseň vznikala na etapy, je to takový slepenec různých nápadů, proto ta rozkolísanost rytmu, proto každá část může fungovat i samostatně. Ale oba mi tohle řešení vlastně chválíte, což mě moc těší.

Ailin: Děkuju... za zamyšlení :-)

vanovaso: Díky, těší mě to :-)

Jiří Turner: Děkuju, máš naprostou pravdu. Je to o stáří. Tak trochu vlastně jakási abstraktní vzpomínka na mého dědečka, laskavého, moudrého pána, který mě učil znát bylinky a přírodu vůbec. A touha být jednou, dožiju-li se toho, taky takový :-)

DDD: Jo, tak ta je opravdu mini :). Ale pro mě je minimalismus a abstrakce i tohle, asi máme různá měřítka. Posun ke konkrétnosti jsem viděla tady: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28175-pateticka-pisnicka-o
-nadeji
Tady (na rozdíl od některých jiných) rozumím, co jsi asi chtěl říct, ale chci víc, víc! To asi neznamená, že se mi to nelíbí nebo že mi to nic neříká :).

DDD: Páni... krásná... ten poslední řádek se mi líbí obzvlášť. Tak zvláštně zní... pořád si ho opakuju. Zní mi to trochu jak litevština, nebo nějaké zaklínadlo... má v sobě zvláštní kouzlo.

To je hezká báseň. Evokuje ve mně cosi velmi dávného a velmi osobního. Někdy se v tvých náznacích ztrácím, jindy naopak nalézám.