trošku jsem se ztrácela v těch jménech pistolníků, protože lidí je v tak krátké povídce na mě moc a než se stačím zorientovat, povídka končí.. rozhodně mi ale stála za opětovné přečtení, abych si ujasnila, kdo je kdo, protože je mi jasné, že se tomu počtu, vzhledem k tématu, nedalo vyhnout.. :)

tvým záměrem bylo pobavit a to se povedlo, zvlášt, jak ten, co nejvíc vykřikoval o svých hrdinských činech, jako první vzal nohy na ramena.. tak to v životě bývá, spousta slov a "aktér utek"..

pokud bych měla něco zkritizovat, tak je to třetí část povídky, kdy dívka sejde dolů.. působí na mě jakoby vytržená z kontextu té doby a prostoru.. jako kdyby byla ta část ze současnosti.. a taky si tak říkám, že pokud dívka setrvala s posledním, statečným pistolníkem, který ke své statečnosti dospěl jen tím, že vše děsu plné prospal, asi jí nebude zrovna deset, aby se potulovala po baráku s prostěradlem na sobě a hrála si na strašidlo, jak to tedy aspoň z povídky vyznívá.. :)

nakonec, on ten poslední pistolník je vlastně nejstatečnější, když jde prát to prádlo! :))

Devils_PIMP: Děkuji za komentář :)

úžasný dílko.. obrazotvorné a přitom tak nadýchané.. krásný! :-) ty jsi talent!!!

jako první jsem si přečetla původní báseň, která je na můj vkus poměrně dlouhá a jako celek mě lehce nudí.. jsou v ní ale úžasná místa..

.. a přesně ta místa, jsi přenesla do své písně.. a mě jsi velmi oslovila!!! máš příjemný hlas, doprovod klavíru je taky krásný.. ta lehce teskná melodie .. celkově se dokážu vžít do "pocitů" této baletky na klíček.. mě osobně jsi mile překvapila a oceňuji zase něco svěžího, co přišlo na psance.. :)

už je v záložkách..

LUKiO: :-D

Výborné, stručné a přitom sdělí dostatečně:))

Duševně popisné samozřejmě. Není to tak těžké na pochopení.

Amelie M.: Dík, možná jsi jediná, kdo ji pochopil...tady jde o tu atmosféru především... :-)

Yana: Zamila: Dozor: Díky za komentář i připomínky...dlouho jsem si říkal, jestli ji sem dát; vy neznáte inspirace, které mě k ní vedly...a já básně nevysvětluju... No a diakritiku jsem tady moc neřešil "popisné" to totiž není vůbec :-)

asi bych opakovala, co psanci přede mnou a tak se spíš zaměřím na poslední veršík..

on může svádět tak trošku ke zmatkům, ale při bližším ohledání, se mi jeví celkem jasně.. a když si ten příběh představím.. tak se mi moc líbí! tu atmosféru jsi u mě vykouzlil na jedničku!

DDD: oslov radek: Lenča: Díky moc za komentáře i za to, že se líbí...

Jiří Turner: moc mě těší tvůj komentář, děkuju! :)

Takový zasmušilý, ne moc povedený, emo...první sloka dobrý, zbytek ne. Hudba se mi také moc nelíbí.

Ztráta času, ani si to nepouštějte.

Písňový text je specifická poezie. I z podivného textu může dobrá hudba udělat něco úžasného. Pokud je však hudba, jako v tvém případě, jen pozadí, zas to stojí na textu.
Ten začátek má takový lidový motiv. ( Jena hora vzdálená je/ a druhá je nízká/ jedna panna vzdálená je/ a druhá je blízká), ale hudba, kterou jsem si poslechl potom, tomu neodpovídá. Dál už to není ani lidové, ani rytmické.

Jiří Turner: ;-) Vždyť říkám, že je to skvělá báseň ku slavné příležitosti, kdy se Husovi začaly zapalovat lejtka :-)

Zamila: Máš recht, upálení je mnohem vydatnější než osvícení (i energeticky) :)

Jiří Turner: Hm, to je fakt. Rytmicky by šlo i "láska a upálení" :-D

To rýmování AABB... je zákeřné v tom, že odhalí i malý rytmický nedostatek. To "samovznícení" je hezké, ale trochu drhne. Například: "Možná pro ní štěstí není / jen láska a osvícení" je sice blbost, ale rytmicky to sedí.:)

Líbí se mi fejetony psané "amatéry"- v tomto případě ženou o převážně mužské zábavě. Možná proto, že jsem sám rád občas někde, kam vlastně nepatřím. Bývá to komické už jen z podstaty věci. A tys ten "humorný" zážitek hezky zaznamenala.