z tvých veršů cítím déšť z šedivých mraků, nechtěj, aby mi bylo smutno
příště něco májového, je na to ten pravý čas

věru dobré

nemohu říci, že bych si nevybral chutná sousta

dnes mi tvá poezie připomněla co mám ještě práce na zahradě a na zahrádce

hezky se mi četla

čáryfučky musej taky dodržovat dopravní předpisy? ;o)))))

Špunt: díky za kompliment

Vždy jsi měla krásnou poezii, ano, chápu to tak, že ačkoliv tato chvíle bolí, je to loučení, snad i toužebné, i nechtěné, přec s možností jednou se opět setkat...

asi taky chápu, u mě taky dobrý.

žít věčně a zároveň zemřít mladý - geniální myšlenka, celkově geniální :-)

Ta je krásná... plná lásky ;-))

moc pěkná záležitost ;)

Líbí se mi tady ten, ne úplně běžný, pohled na lásku a to, že ať je to jak chce, bez ní by byla nuda a lidi by neměli co prožívat, o čem zpívat a co psát :)

pěkné!

krutá, ale pěkná ;)

Krásný:-)

Orionka: Je to takový paradox, tato básnička je, na rozdíl od té, která po ni následuje, docela vážná (vážně míněná). Navíc vznikla již dříve jako imprese na stejnojmennou impresi VvG ( proto je také zařazena k těm jí podobným). Jsou to tak vlastně dvě symbolické broskvoně (obraz a reálný strom) a jedna emoce vyvolaná oběma. Jsem rád, že na tebe zapůsobila, jak píšeš. Děkuji za komentář.

Myslím, že nebylo možné, abyste nepřišel..

Orionka: Orionka: Je to tak, jak píšeš. Už v anotaci se přiznávám, že jde o prvomájovou zdravici - báseň o lásce, ne zpověď láskou ztýraného poety.:)I s tím odstupem a pohledem "zvenčí" máš zcela pravdu.
Na 5. pád mě nic méně patetického nenapadlo.:). Aby byla zachována logika, tak holt tu lásku musím oslovit.
Děkuji za zcela přesný komentář.

Jak píše Yana, je taková zvlášně melancholická - rez a pláč a odzvoní a potemní. Jako by ani nebyla o jaru. Pěkně jsi vystihl smutek koloběhu věčného zániku, který je obsažen už v rozkvětu. Zvlášť oceňuji to odlehčení v závěru, pěkná hříčka, která báseň posouvá zas trochu jinam - pro mě lepším směrem :).