|
a v každém pádě (i pádu)
...byl pozdní odpoledne druhý máj...tak ještě platí amnestie na takovéto počiny...
 02.05.2015 16 1025(18) 0 |
Láska je cit, jehož nikdy není dost
spontánní činy, stejně jako póza,
všech nářků zeď a přes propasti most,
první a poslední má diagnóza.
Bez lásky žil jsem jako dravé zvíře,
útočil slepě na raněný kus,
z iluze citů zbyly fráze na papíře
a v duši jenom výčitky a hnus.
K lásce své upínám se nyní,
je to má kletba, předurčený osud,
i když mou lásku zpochybňují jiní,
vnímám ji však stále stejně dosud.
Lásku jsem nacházel i ztrácel,
s láskou jsem dlouhé roky žil,
přestože rád bych se k ní vracel,
horší by bylo, kdybych ji neprožil.
Volám tě lásko celou duší svojí,
vrať se mi zpátky z nebytí,
ať se břehy rozbouřené řeky spojí,
ještě naposledy chci tě prožíti!
O lásce slýchám často trpká slova,
o bolesti a o bláznovství dvojím,
kdo uzdravil se, nechce stonat znova,
já však si myslím, že to za to stojí.
Zůstávám s láskou napůl šílený,
i když mi vlasy rychle šednou,
zůstávám s ní, jak prorok zmýlený
a pevně věřím, že i ona se mnou.
spontánní činy, stejně jako póza,
všech nářků zeď a přes propasti most,
první a poslední má diagnóza.
Bez lásky žil jsem jako dravé zvíře,
útočil slepě na raněný kus,
z iluze citů zbyly fráze na papíře
a v duši jenom výčitky a hnus.
K lásce své upínám se nyní,
je to má kletba, předurčený osud,
i když mou lásku zpochybňují jiní,
vnímám ji však stále stejně dosud.
Lásku jsem nacházel i ztrácel,
s láskou jsem dlouhé roky žil,
přestože rád bych se k ní vracel,
horší by bylo, kdybych ji neprožil.
Volám tě lásko celou duší svojí,
vrať se mi zpátky z nebytí,
ať se břehy rozbouřené řeky spojí,
ještě naposledy chci tě prožíti!
O lásce slýchám často trpká slova,
o bolesti a o bláznovství dvojím,
kdo uzdravil se, nechce stonat znova,
já však si myslím, že to za to stojí.
Zůstávám s láskou napůl šílený,
i když mi vlasy rychle šednou,
zůstávám s ní, jak prorok zmýlený
a pevně věřím, že i ona se mnou.
03.05.2015 - 20:50Líbí se mi tady ten, ne úplně běžný, pohled na lásku a to, že ať je to jak chce, bez ní by byla nuda a lidi by neměli co prožívat, o čem zpívat a co psát :)
03.05.2015 - 17:54Orionka: Orionka: Je to tak, jak píšeš. Už v anotaci se přiznávám, že jde o prvomájovou zdravici - báseň o lásce, ne zpověď láskou ztýraného poety.:)I s tím odstupem a pohledem "zvenčí" máš zcela pravdu.
Na 5. pád mě nic méně patetického nenapadlo.:). Aby byla zachována logika, tak holt tu lásku musím oslovit.
Děkuji za zcela přesný komentář.
Na 5. pád mě nic méně patetického nenapadlo.:). Aby byla zachována logika, tak holt tu lásku musím oslovit.
Děkuji za zcela přesný komentář.
03.05.2015 - 17:30Líbí se mi tam pár míst, líbí se mi závěr. Ale celkově mi nějak nesedne, nevím proč, možná je to tím trochu odtažitým pojetím - jako bys od sebe kousek poodstoupil a nezaujatě popisoval, co prožíváš. A sloka začínající "volám tě lásko celou duší svojí" je na mě příliš patetická, pardon.
03.05.2015 - 10:46krásná, co říct víc ? moc se mi líbí, ač "prvomájová" plná naděje a touhy a přece zůstává reálný pohled na tento cit :-)
03.05.2015 - 10:18AdamSeski: Děkuji, to mě opravdu moc těší. Jedna to, že mě čteš a také, že se ti Tato básnička líbí.
02.05.2015 - 23:50často tě čtu ale tohle je podle mého názoru zatím vrchol. Velice autenticky a tíživě podané. Díky.
02.05.2015 - 21:45Timothy A. Postovit: Děkuji Timothy, ten rytmus tam vskutku není úplně dopilovaný, ale je to vysloveně na prvomájovou "zakázku".
02.05.2015 - 21:39Ignácius J. Reilly: Ignácius J. Reilly: Sedmkrát v každém se sedmi pádů a dvakrát se tam ještě zatoulala.:) Vše v rámci májové amnestie.:) Děkuji za komentář.
02.05.2015 - 18:41Krásná, procítěná.Nevázne, plyne jak voda v řece. A poslední sloka ve mně sladce zabolela..ach.
02.05.2015 - 17:30Timothy A. Postovit
Krásná báseň, plná nádherných obratů. Občas mi teda přeskakoval rytmus, ale to bude spíš mojí recitací. Moc pěkné!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Láska na každý pád : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Něco o kosech
Předchozí dílo autora : Broskvoň
