Krásná! Ty obrazy jsou velmi působivé a výstižné... "vítr už zčesal stromům stíny"... mňam! A závěr je jako pohlazení. Jediná věc mě zarazila - slovosled "mají ovečky z vlka strach". "Ovečky mají z vlka strach" by se mi líbilo víc, možná otázka vkusu.

Hezké raní povídání. Také zdravím čmeldu :-)

Amálko děkuji.

Já si nemůžu pomoct, ale připadá mi to nedopovězené. Nutí mě to ptát se: a dál? Ale jako úvod pro mě skvělé :).

To je parádička. Líbí.

kekebreke: tak já puritán určitě nejsem, ale pokud někdo pojme tuto oblast tímto způsobem a opravdu je to o "tom", tak mě to většinou neoslovuje..

Amelie M.: děkuji za koment. Jsem rád, že záměr splnil účel. Opravdu jsem chtěl, aby to celé směrovalo jinam, což se asi tedy povedlo. Jen jsem měl obavy, aby puritáni dočetli do konce, kde je vše už jasné(jiné)

jo.. teď vidím, že jsem nezaregistrovala anotaci.. no.. o to to bylo lepší! :))

Dost dobré. Hlavně ze života, až to mrazí

koiška: někdy se to povede :-) děkuju!

Miro Sparkus: ale jo, dává.. jen se to hůře rozmotává :) myslím, že většinu lidí napadne spíše má verze.. no ale, to jsme v rámci domýšlení, kdo ví :))

Ano, taky mě zaujala ta myšlenka, co tu zmiňuje taron. Pěkné

musím uznat, že nebýt té překvapivé a hezké pointy, která dala básni naprosto jiný směr, než kam původně svádí, asi by mi nestála za komentář.. ale takhle se mi to líbí.. :)

jen v řádku "ať rosa ranní mi zůstane" mi nesedí rytmicky slovosled.. ale je mi jasné, že jsi chtěl zachovat rým..

hezká ukolébavka :) a krásný závěr..

vanovaso: Děkuju za zamyšlení. Když to zjednoduším - těmi "sebebeláskami" myslím hlavně to, co nás dělá malými. Sobectví, ješitnost atd. atd. Na tom nevidím pozitivního nic. Sám v sobě proti sobectví bojuju skoro celý život. Aspoň od chvíle, kdy jsem ho v sobě objevil :-)

taron: ŽblaBuňka: Děkuju za návštěvu :-) Musím se přiznat, že už jsem nad tím klavírem přemýšlel. Ale musel bych to ještě nějak otesat a nevím z kterého konce začít :-)

Timothy A. Postovit: Moc děkuju, vážím si toho :-)

Jiří Turner: Děkuji :-) No jo, snílci... Tohle byla taky jedna z verzí, jenom, když jsem si tu část rozdělil na dvě pomyslné sloky, nemohl jsem se nějak přenést přes to, že by nezačínaly stejně dlouhým veršem. Ale když si to teď čtu, dochází mi, že je to stejně tak kostrbaté, že už je to asi jedno. Jdu to tam dopsat. To písmenko navíc je už vážně to nejmenší :-)

Ignácius J. Reilly: korálek: poll: Lenča: koiška: Vážně nevím, jak poděkovat... Jsem moc rád, že se líbí :-)

Amelie M.: Vlastně to smysl nedává, ale jsou věci mezi nebem a zemí, co racionálně řešit nejdou, nebo já to neumím :-), viz. můj problém s prázdnou židlí :-)