Ten obsah pod bodákem působí přitažlivě a modré jiskření lákají k ochutnání a zkusit tu druhou úroveň - zaujala :-)
Ach, jaké milé překvapení,
když ten, který tu dlouho není,
se zase domů vrací.
Tak vítej zpátky mezi psanci.
když ten, který tu dlouho není,
se zase domů vrací.
Tak vítej zpátky mezi psanci.
Ginnare: Víš, to byla taková okamžikovka, tady jsem nad nějakým hlubším vyzněním moc neuvažovala.
Ginnare: Já mám tu formu docela ráda - takové úsporné sdělení bez okecávání. Viceméně neřeším, jestli se hodí pro češtinu apod. Jiné formy taky v češtině nevznikly a používají se.
Z.Biskup: Dík za návštěvu. Jsme ráda, že se líbilo. Uvidíme - v některé budoucnosti... ;-)
Nikytu: Přesně tak: bzzzzz. Dík za nakouknutí. Ráda Tě vidím. :-)
I ptali se Smrtě:
"Viděl jsi někoho?"
"ANO!"
"A koho?"
"VŠECHNY!"
"Viděl jsi někoho?"
"ANO!"
"A koho?"
"VŠECHNY!"
shane: Citace krásná, ale to dílo jako takové není pro mě. Zrovna tyhle věci jdou mimo mě. (Nejsem schopen se na to natolik zaměřit, abych byl schopný se rozhodnout pro správnou cestu)
Já bych závěr nestrhávala jinam, jak píše Amelie.
Jen tak nějak na konci cítím otazník. Ten by to otevřel do jiného rozměru... :-)
To není kritika, jen "nahlas" uvažuju...
Jen tak nějak na konci cítím otazník. Ten by to otevřel do jiného rozměru... :-)
To není kritika, jen "nahlas" uvažuju...
Nesouhlasím. Líbí se mi všechny tři. Ta šedá hmota mě úplně pohltila všedností obyčejného pracovního dne. Podle mě je to haiku.
Na to jak je to nápaditý ti to teď pěkně škodí jak tak koukám :D
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
charogne [18], *-_-* [13], Teenka [12], Scatta [11], Dutohlav [10], terezka.03 [5], el26 [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

