Já se v tom nějak nepoznávám, ale to se mi stává už od útlého mládí, že nepoznávám sama sebe...
Teď zrovna mám "halušky"... vidina rapujícího mladíka v kšiltovce... ale toho si nevšímej, to se mi sem tam stane ;-)
Jinak můj názor je, že by to chtělo doladit. Myšlenka dobrá. Pohrát si se slovy, doladit rytmus. Někdy se slova opakují a má to účel, tady ten účel nevidím.

kmotrov: děkuji Ti za slova chvály a ještě víc Ti děkuji za slova dobře míněné kritiky. Velice si toho vážím!
Máš pravdu. Rozhodně píši spontánně a nechávám se ovládnout pocity.
Pocity nadřazuji formě. Je to špatně?
O tom bych se někdy chtěla pobavit s někým erudovaným. Nejsem z oboru a vlastně jsem se tomuto oboru ani nikdy nepřiblížila. Chybí mi jakási zpětná vazba, kterou lze získat jedině kontaktem s lidmi, co literaturu či poezii přímo studovali. Já vlastně jen tak koketuji s uznávanými formami. (Teď například se snažím poprat z haiku, které mě uchvátilo. Až budu mít něco životaschopného, určitě to hodím do zdejší arény).
Proto jsem tady, proto jsem šťastná za každý komentář, hodnocení, kritiku, malou připomínku a pochopitelně i za chválu, která drbe moje ego za ušima - vrtím u toho blahem pomyslným ocasem ;-)
Takže ještě jednou... Díky!!!

Přikreslování křídel je krásná myšlenka! Přeji Ti plno Takových skvostných nápadů :-)
Forma Tvého zpracování mě však nezaujala. Snad příště.

Ginnare: Děkuji za vyčerpávající odpověď. Jsem rád, že se líbí. Musím se ale přiznat, že to není můj výmysl. Je to od K. Kryla (Hlas).
Tím pádem obrázek splnil svůj účel. Každopádně dokud to není myšlenka, která hlodá, tak je vše v naprostém pořádku.

ŽblaBuňka: Dík ;)

Ginnare: Ďakujem! :)

ŽblaBuňka: Díky za hezký komentář. Zkusím to svému počítači vysvětlit. :-)

Napsal jsem na to komentář, který už nedám dohromady. To je kouzlo okamžiku. Je v tom opravdu spousta skvělých míst, myslím si, že je v tobě ohromný potenciál. Jsou to skutečně nádherné verše, chybí mi ale zážitek celku. Vím chceš psát spontánní poezii. Rád bych v tom našel nějakou vazbu, že to směřuje odněkud někam. Ikdyž to je spontánní volný verš, měl by se podle mne podřizovat básni jako celku, obsahem i dynamikou, ta nesourodá dynamika (jak říká DDD vnitřní rytmus volného verše), mě v tom jako v celku vadí nejvíc. Přesto to je tady hodně nadstandardní kus a jak jsem řekl máš ohromný potenciál.

Cecidit angelus to vystihl. Je v ní cosi naléhavého a ....až včerejší dnes nás promění v dobrodruhy... mi dlouho zůstane v hlavě :-)
Ráda čtu něco, co ze mě jen tak nevyprchá.

Myslím, že to přání si splnila na 1000% a že bude mít někdo díky Tobě moc krásnou vzpomínku na svůj velký den :-)

Před chvílí jsem tu Na šedé větvi viděla oběšence. Teď tohle exkrementálně poetické vrkání...
Teda vy tady pánové dovedete pěkně drnkat na mou morbidně naladěnou až thanatofilní strunu. ;-)

Líbí se mi. Zajímavá.
Zpočátku mi trošku drhlo, že se usmívají úsměvem, ale teď hloubám, jak vypadá krysí úsměv. Mám ráda, když mě báseň donutí nad něčím přemýšlet :-)
Ten obrázek mi duši drásá a za krkem mě brní. Na mě asi moc drsný. Je zvláštní, že miluju drsné až syrově realistické básně, ale takové obrázky nemusím. Je snad rozdíl mít je v hlavě nebo na očích?

shane: povedené :) Díky za zastavení a díky za snahu o zlepšení šedých sní :)

ŽblaBuňka: to je dost možné :D

Yana: Díky. Já to mám, jak na houpačce. ono zase přijde dílo, které není, tak dobré. Jenom sem dávám i ta nedokonalá díla, ale děkuji. Vážím si toho, že mě doprovázíš už od mých začátků na psancích :)

Homér: Jó, co bylo bylo. Sice mám své pojetí, které je tomu podobné, ale zároveň je úplně jiné. Každopádně je lidštější :) Děkuji, že si všímáš. Jinak, poslední větu myslíš v rámci zařazení díla, nebo, jako reakci na dílo?

slnečnica: Děkuji. Jsem rád, že se zalíbila :)

Co dodat? Snad jen... :-)

slnečnica: Ginnare:

Asi by stačila první věta. O čem píšu vím. Jen můj styl ještě není vypilovaný do takové míry, aby smysl básně pochopili všichni. Z reakcí čtenářů mám pocit, že je to tak 50/50. Slušný skóre na to, co je to za prasárnu.

Standardní člověk samozřejmě neexistuje. Vyjádřil jsem špatně svůj pohled na střední proud. To znamená většinové vnímání nedefinovatelných pojmů (láska atp.), a běžných i neběžných životních situací.

Běhá mi mráz po zádech...