Ale co mě nejvíc zaujalo je odstavec hned pod tímhle, naprosto skvěle vyjadřuje mojí současnou situaci. Chybovat je lidské a díky, díky že jsem dostala druhou šanci...žiju. Ano žijeme nedokonalé životy, nikdo nás neučil jak je dokonalé žít, učili nás zase jen ti co žili svoje nedokonalé životy, děkuji za tvoji úvahu líbí se mi
Připomněla mi jednu píseň, mají pár věcí společného.
Unstable od Anberlin https://youtu.be/g-8y0rFVAQY
Unstable od Anberlin https://youtu.be/g-8y0rFVAQY
Amelie M.: a mně se zrovna ta pasáž líbí, a dokonce oceňují že je v ní vyjádřeno přesně to co jsem nedovedla pojmenovat, jsou lidé kteří nemoc přijmou babrají a mazlí se s ní, nebojují a přitom měli šanci na výhru, ti si opravdu nezaslouží solidaritu, nebojují, nedělají prostě nic, se svojí nemocí sžijou, nesnaží se a ještě očekávají zájem okolí
Samota velkoměsta, Bulgakov a nezvané sny... Je to tiše smutné a výborně popsané.
Severak: něco podobného jsem slyšel, tuším, že to byli agenti od Saddáma, ale ruku do ohně bych za to nedal.
Asi problém obecně je, jak kdo definuje terorismus... Ale asi to nechci nijak blíž pitvat.
Asi problém obecně je, jak kdo definuje terorismus... Ale asi to nechci nijak blíž pitvat.
meskalinaprach: Zkus také Malé ženy, pokud je ještě neznáš: https://www.csfd.cz/film/16851-male-zeny/komentare/ :-)
Meluzina: Moc děkuji za tvoje komentáře, myslím, že jsi mým záměrům porozumněla asi nejlépe, i když jsou podány neohrabaným způsobem. A tvému manželovi přeji, ať dosáhne úspěchů významných nejen pro něj, ale i pro ostatní.
DDD: Ono je škatulkování na ty, kdo jsou nevyléčitelně nemocní a kdo ne, hrozně relativní. Byly doby, kdy byli za nemocné považováni homosexuálové, dnes je považujeme za zdravé. Vždyť už jen to, že člověk bez brýlí pořádně nevidí, je zatím vlastně nevyléčitelná nemoc, kterou dokážeme jen kompenzovat brýlemi. Při psaní této povídky jsem měl/a na mysli především ty méně závažné "nevyléčitelné nemoci".
Netroufám si říct, co bych dělal/a, kdybych dostal/a některou z těch závažných. (Nanejvýš jsem si docela jistý/á myšlenkami na sebevraždu...) Myslím, že by to víc záleželo na tom, co by dělali druzí. (Ale nejspíš je to další púovská hloupost...)
Netroufám si říct, co bych dělal/a, kdybych dostal/a některou z těch závažných. (Nanejvýš jsem si docela jistý/á myšlenkami na sebevraždu...) Myslím, že by to víc záleželo na tom, co by dělali druzí. (Ale nejspíš je to další púovská hloupost...)
meskalinaprach: Film patří k mým nejoblíbenějším a o knize vím, možná si ji jednou přečtu. A moc mě těší, že má Pollyannu rád ještě někdo... :-)
Amelie M.: Z tvých komentářů cítím, že máš s tématem velké zkušenosti a mnoho o něm víš. Připadá mi to z mé strany, jako když laik před profesorem fyziky prohlásí, že planety jsou koule, které se kutálí po kružnicích kolem Slunce. Moje představa o solidaritě i jako pojmu je vlastně velice mlhavá. Rozhodně věnuji druhým raději svůj čas než peníze a snažím se přednost dávat přátelům a blízkým lidem, ale nedělá mi třeba problém zavést starou osobu na nádraží, i když mi kvůli tomu ujede trolejbus a musím pak čekat na další. Rád/a si vyslechnu trápení jiné staré osoby, která se vrací autobusem domů a nemá s kým být, protože její děti jsou na dovolené. Dokonce jsem jedné podobné staré osobě přispěl/a stokorunu na ibalgin.
Už dříve jsem si zkoušel/a představit, jaké by to bylo, kdybych oslepl/a. (Jako dítě jsem si dokonce zkoušel/a na celý den zavázat oči a pohybovat se po domě poslepu...) Ale vzdal/a jsem to, protože třeba vím, že existují zařízení a programy na předčítání, ale nemám vůbec představu, zda bych takový program jako vidoucí mohl/a sehnat a kolik by stál. Ani jsem nenarazil/a na knihu o webdesignu, která by se speciálně zabývala vývojem webových stránek přístupných nevidomým. A vlastně znám velmi málo důležitých slepých postav (vlastně jen Rysa z Hromkoček - https://www.csfd.cz/film/113529-hromkocky/komentare/ - a Esmeraldu, které se pak ale, myslím, zrak vrátil - https://www.csfd.cz/film/91515-esmeralda/komentare/ ). Asi máš pravdu, že naše společnost na to ještě není připravená. Doufám, že to za dvacet či padesát let bude lepší.
V každém případě si tvých komentářů moc vážím.
Už dříve jsem si zkoušel/a představit, jaké by to bylo, kdybych oslepl/a. (Jako dítě jsem si dokonce zkoušel/a na celý den zavázat oči a pohybovat se po domě poslepu...) Ale vzdal/a jsem to, protože třeba vím, že existují zařízení a programy na předčítání, ale nemám vůbec představu, zda bych takový program jako vidoucí mohl/a sehnat a kolik by stál. Ani jsem nenarazil/a na knihu o webdesignu, která by se speciálně zabývala vývojem webových stránek přístupných nevidomým. A vlastně znám velmi málo důležitých slepých postav (vlastně jen Rysa z Hromkoček - https://www.csfd.cz/film/113529-hromkocky/komentare/ - a Esmeraldu, které se pak ale, myslím, zrak vrátil - https://www.csfd.cz/film/91515-esmeralda/komentare/ ). Asi máš pravdu, že naše společnost na to ještě není připravená. Doufám, že to za dvacet či padesát let bude lepší.
V každém případě si tvých komentářů moc vážím.
Amelie M.: Orionka: Díky za milé komentáře, milé dámy. ;-)
Jindruch: Každý nemůže porozumět otevírání víček u Ploníku, nevadí.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
MakiLayla řekla o Lusy :Známe se tak krátce a já se cítím, jakobych ji znala věky. Slova nevyjádří to, co teď prožívám... Jsem šťastná, že jsem měla tu čest ji poznat! Nabídla mi pomoc, když jsem byla v nouzi...

