Zajímavá,líbí.

Trochu pracovní a budovatelská poezie,ale s noblesou a pohodou...a morálním apelem.

Tu poslední otázku dobře znám, kmotra snad jednou až neodveze mne dostavníkem.

Singularis: samozřejmě a logicky je obojí překlep. :))

Fitzi: To jen Já jsem pozadu. :-)

Ten pocit jako celek mi připadne dobře pochopitelný a představitelný, ale dvěma věcem tam nerozumím – „Jako práci, co neodlétnou do teplých krajin“ (asi překlep – myslím, že by tam také měli být „ptáci“) a „Skáču do kaluží, toužíme vstávat na východy slunce a být vedle Tebe“ („toužíme být vedle Tebe“ mi nedává logicky smysl).

Ten závěr mě dostal. I když jsem chvíli přemýšlel, než mi ti došlo.

človiček: nevím. Myslím, že by to šlo přečíst i po anglicku. :)

Zasmál jsem se. Nejvíc u "věže".

Idara: Děkuji

Pěkné. Hloubka, ze které vyvěrá smutek.

Na "ich formě" není nic těžkého (používám ji taky). Těžší je vymyslet a formulovat obsah, aby zaujal, což Idara umí.

Dobré

Tohle neumím, nečte se takhle Angličtina? Fajné yes.:-)

človiček: Díky, to jsem ráda.

Kdo si to nezkusí nepochopí a to jsem míval ze slohu jedničky. Dělá mi problém vyprávět v přítomným čase. děj tím získává na autentičnosti. Závěrem -opět zvědavost.

Líbí

Zajímavé.

Kontrast mezi zimou a teplem je slastí ,hlad před jídlem je potěšením . V tvé tvorbě cloumáš všemi pocity najednou a jejich kontrasty jsou roznětkou, křesadlem pod vatrou vnímání. V té hranici hoří vše co lidé přinesly. K tomu ohni se nedá jít blízko, sálá a nutí k udržování odstupu.Rozumím ,ale nemohu nic uchopit.... a tak si odnáším jen náboj, atmosféru plamenů.

Když je čím, není do čeho
když je do čeho, není čím
zestárli, sebe hledali...