...a dnes už bys skočila?

človiček: Aspoň něco, že.

Početl jsem si, dík.

Hmh. A?

Psavec: slavek:
Díky moc.

Loučení sebou nese mnoho pocitů. Pěkné

Czechspeare: Díky za milý komentář.

holka.přes.ulici: Moc díky za komentář :)

Ach jo, to mě rozbrečelo.. Strašně moc mi to připomíná moji starou tvorbu. Hrozně jsem přemýšlela, proč mi nejde psát - protože, když se toho dotknu, tak to bolí.. Dotek dřív nestačil a teď je přiliš..

Tahle je opravdu moc hezká, je mi něčím neskutečně blízká..

Vzpomínám si, jak jsme čekávaly na jaro.. A pak jsme z naší lasky vyrostly.. Cítím se rozpletená jak jednotlivé prameny a prsty mám tak zkřehlé, že pletení jde ztuha..

Uf, tohle tíží, přeju co nejdřív štěstí a radost..

Líbí se mi ten konec, zapůsobil na mě..

Krásné :) Nepřichází mi lepší slova..

Bože..mrazí mě.. To je to, co od poezie chci.. Díky :)

Naprosto suprová báseň, během jejíhož čtení jsem se opět přenesl do dětských let, kdy jsme s kamarády chodili bruslit na rybník a koukali se na pohádky. Byť už nejsem nejmladší, asi se na Sněhurku znovu kouknu :D

človiček: bijú

človiček: Tak to tomu môjmu nehrozí... občas sa sťažuje, že by som mohla rozprávať menej. Ale Tvoja myšlienka bola myslená možno skôr ako metafora...

Děkuji pánům za koment.

Koala: Zasmál jsem se. Dík za koment.