

Někdy mě takové trhlotiny napadají. Tahle je pod vlivem Woodyho Allena :o) Díky všem za čas :o)


Je krásná...jsem ráda, že jsem ji mohla od tebe i slyšet...;)


V jednoduchosti je krása...obyčejné věci dokáží potěšit každého člověka...dokonalost se těší sama ze sebe...
znala jsem autorku, která si brala z básní ostatních povedené obraty a potom je vkládala do svých básní...:(
Měla jsem tehdy podobný pocit, o kterém píšeš v poslední sloce...
znala jsem autorku, která si brala z básní ostatních povedené obraty a potom je vkládala do svých básní...:(
Měla jsem tehdy podobný pocit, o kterém píšeš v poslední sloce...


jejda to je krásně smutné.. Je to vážně krásná básnička...


pardon, co jsem byla já ale zapomněla jsem se přihlásit, takže ještě jednou, líbí se mi ta báseň=)


Zařadila bych ji spíš do úvah...;)
Potřebovala by jsi chytit za ruku, říct pár hřejivých slovíček...;)
V každém z nás v jistých chvílích hlodá nejistota....strach z prázdna...
Uvidíš v lidech i světlo, když se naučíš správně dívat...
usměj se na svět a on se usměje na tebe...uvidíš...;)
Potřebovala by jsi chytit za ruku, říct pár hřejivých slovíček...;)
V každém z nás v jistých chvílích hlodá nejistota....strach z prázdna...
Uvidíš v lidech i světlo, když se naučíš správně dívat...
usměj se na svět a on se usměje na tebe...uvidíš...;)


Z toho šílení se rodí zajímavé básně...;) to pak tužka klouže po papíře ani neví jak...
moc pěkné...:)
moc pěkné...:)


Z radosti tvá písmenka tančí...;) krásná...*


Jsem strmá horská bystřina.
Jsem mocný veletok.
Jsem jiskra, co požár začíná.
Jsem den, měsíc, celý rok.
Jsem tichý zpěv i v bouři hrom.
Jsem velký zdravý les.
Jsem jeden suchý strom.
Jsem statečnost i lest.
Jsem slané mořské pobřeží.
Jsem klenba dávných hor.
Jsem zima, co v ní nesněží.
Jsem pokora i vzdor.
Jsem ranní rosa, její lesk.
Jsem Mléčné dráhy svit.
Jsem naděje i stesk.
A čím vším ještě mohu být?
Tak Ti zpívám o tom všem
a kreslím tu své pocity.
Miluji Tě, tedy jsem,
ale ptám se, jsi-li Ty?
TAK TOHLE SE MI NA TOM LÍBÍ
Jsem mocný veletok.
Jsem jiskra, co požár začíná.
Jsem den, měsíc, celý rok.
Jsem tichý zpěv i v bouři hrom.
Jsem velký zdravý les.
Jsem jeden suchý strom.
Jsem statečnost i lest.
Jsem slané mořské pobřeží.
Jsem klenba dávných hor.
Jsem zima, co v ní nesněží.
Jsem pokora i vzdor.
Jsem ranní rosa, její lesk.
Jsem Mléčné dráhy svit.
Jsem naděje i stesk.
A čím vším ještě mohu být?
Tak Ti zpívám o tom všem
a kreslím tu své pocity.
Miluji Tě, tedy jsem,
ale ptám se, jsi-li Ty?
TAK TOHLE SE MI NA TOM LÍBÍ


Není to špatné... možná opravdu trošku nesouvislé... ale každý si to zase může domyslet ;)... přátelství... je výborná věc ;)


Proč by ne?? Moc pěkná... když jsem se podívala na věk, nechtělo se mi věřit... ;)


Tom: nechci tomu filmu vzat poctu,ani nic podobnyho..nema to bejt presne ten film..je to neco, co ve me ten film zanechal,moje osobni pocity..zadna kopie niceho...a estli ti to vecny svit... nepripomnelo, tim lip..nic to totiz pripominat nema..


Kitty, je to sice opravdu cesta časem, ale podle mě tam chybí nějaká pojítka mezi jednotlivými časovými údobími, aby to bylo čtivější. Ale jinak dobrý nápad, takový je život.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [5]» řekli o sobě
Singularis řekla o mannaz :Moudrá a rozumná spisovatelka. Umí se zamyslet a v jejích dílech lze vypozorovat životní zkušenosti stejně jako pocity v prchavých okamžicích. Má trpělivost a dokáže dotáhnout do konce i dlouhý román. Jsem jí vděčný za pozornost věnovanou mým dílům i za komentáře k nim.